"Ale na Davida nemám, olympijské zlato je nejvíc," říká osmadvacetiletý Tomáš, který si v neděli večer přivezl zlatou medaili z mistrovství světa v biathle v kyperském Limassolu.
Jak moc si titul mistra světa považujete?
Výsledku si vážím, ale cennější než první místo je pro mě výkon, který jsem tam podal. Absolvovali jsme běh na 1 500 metrů, plavání na dvě stě metrů a znovu 1 500 metrů běhu, a bylo to hodně rychlé. Na to, že jsem si na speciální přípravu vyčlenil týden, to dopadlo skvěle. Nicméně to pro mě žádný vrchol nebyl, vlastně šlo jen o takovou vsuvku v přípravě na triatlon.
Říkáte to, jako by se nechumelilo. Cožpak jste už někdy byl mistrem světa?
Ne, to ne. Samozřejmě je to prima pocit, užil jsem si to včetně vyhlašování, bylo nádherné slyšet českou hymnu. To se mi stalo poprvé v životě.
Jak vás vlastně napadlo zúčastnit se tohoto šampionátu?
Trénuju v Praze na Dukle a díky moderním pětibojařům jsem se o tomhle mistrovství světa dozvěděl, pořádá ho Mezinárodní federace moderního pětiboje. Zúčastnil jsem se už loni a v Dubaji jsem skončil třetí, teď to vyšlo ještě líp.
Můžete porovnat biathle s triatlonem? Nepřijde vám, že má trochu menší váhu?
Určitě, je to jen taková doplňková disciplína. Šampionátu se zúčastní moderní pětibojaři i triatlonisté, kdo má chuť, závodí, specialisty bychom v Limasolu spočítali na prstech jedné ruky. Nejznámější z nich je Angličan Richard Stannard, čtyřnásobný mistr světa a obhájce titulu z Dubaje - doběhl za mnou, i to mě v Limassolu potěšilo.
Říkal jste, že šampionát v biathle považujete jen za vsuvku v přípravě na triatlon. Jaké tedy máte nejbližší cíle?
Druhého listopadu mě čeká první kvalifikační závod na Floridě, v příštím roce chci absolvovat další tři nebo čtyři. Potřebuju sbírat body, abych se dostal do první světové padesátky, a taky abych mohl znovu absolvovat Ironmana na Havaji. Předloni jsem tam skončil mezi amatéry kolem 500. pozice, když jsem hned zkraje při plavání dostal kopanec do hlavy a byl rád, že jsem závod vůbec dokončil, tak to teď zkouším mezi profíky.
Moderní pětibojař David Svoboda (vpravo) a jeho bratr triatlonista Tomáš Svoboda
Nebudete se nyní cítit trochu nad bratrem, který, ač olympijský vítěz, mistrem světa nikdy nebyl?
Tak to nehrozí, protože Davidovo olympijské zlato z Londýna žádné jiné přebít nemůže. A nezapomeňte, že on už dva tituly mistra světa má, vlastně tři. Před lety v moderním pětiboji dvakrát ovládl juniorský šampionát a v roce 2009 s Ondřejem Polívkou vyhráli seniorské zlato ve dvoučlenných štafetách. Takže na bráchu nemám, což mě ale nikterak nebrzdí.
