Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Smutná se přiotrávila. Ale do nového roku jsem vyběhla na lyžích, říká

Kateřina Smutná | foto: Team Pioneer Investments

4 2018
Začátkem prosince projela jako druhá cílem prestižního dálkového závodu La Sgambeda. Tehdy Kateřina Smutná ještě netušila, že je přiotrávená. Běžkyně na lyžích z Bauer Ski Teamu se tuhle neradostnou zprávu dozvěděla až později.

A jen co se dala do pořádku, odjela závod kontinentálního poháru v St. Ullrichu a pak už zpátky do Česka - na Vánoce. Svátky strávila v Jablonci, mimo jiné se stačila projet po trati Jizerské 50, na kterou se letos mimochodem těší ze všech závodů nejvíc.

A pak už se přesunula zpět do Rakouska, kde stylově oslavila Silvestra půlnoční vyjížďkou na běžkách. „Do roku 2018 jsem tak vlastně vjela na lyžích,“ říká s úsměvem Kateřina Smutná v novoročním rozhovoru.

Se svazem se nedohodla, místo olympiády vsadí Smutná na laufy

Na konci loňského roku jste absolvovala v barvách Bauer Ski Teamu první dva závody seriálu dálkových běhů na lyžích Visma Ski Classics. Jak jste s odstupem spokojená se začátkem sezony?
Vzhledem k tomu, co mě potkalo na prvním individuálním závodě v Livignu, jsem maximálně spokojená. Před Sgambedou jsme mysleli, že na mě leze nějaká nemoc, ale pak jsme se dozvěděli, že jsem byla přiotrávená plynem nebo zplodinami v domě, kde jsme byli ubytovaní. Rodinu, co tam bydlela, odvezli a byli na tom hodně špatně, vrátili se až po čtrnácti dnech. Myslím, že vzhledem k téhle příhodě je druhé místo v závodě spíš zázrak.

Ostatní členové Bauer Ski Teamu byli v pohodě?
Kluci byli naštěstí zrovna na tréninku, ale my s partnerem jsme zůstali. O ničem jsme nevěděli, já potom myslela, že na mě něco leze. Ale bylo mi divné, že nemám žádnou rýmu nebo kašel, jen jsem hrozně unavená, stejně jako partner. Až po závodě se to vysvětlilo. Ještě tři dny jsem byla unavená, pak už to bylo naštěstí dobré.

Absolvovala jste v závěru roku po La Sgambedě ještě nějaký závod?
Jela jsem závod kontinentálního poháru v St. Ullrichu, kde bydlím. Byla to klasická pětka, takže vlastně sprint. Bylo kolem nuly a my bohužel nemohli najít ten správný vosk. Lyže, co se nemažou, jsme nechali doma, partner se pro ně musel vrátit a dostala jsem je asi pět minut před startem. Takže podmínky po mě nic moc, celý závod mi lyže trochu přismekávaly. Ale svůj účel to splnilo, projela jsem si pětku naplno.

Kateřina Smutná.
Kateřina Smutná.

Mezi posledním loňským a prvním letošním závodem Visma Ski Classics je více než měsíční pauza. Jak jste ji vyplnila? Nevadí vám tak dlouhá doba bez závodů?
Mně osobně ta pauza ani moc nevadí, protože v tom byly i Vánoce. Aspoň nebyl takový stres s tréninkem, chodila jsem jednou denně na lyže. Jezdila jsem hlavně vytrvalostní tréninky, měla jsem pauzu od těch rychlých. Teď už se ale zase začínám dostávat do závodního tempa. V úterý jsem třeba jela závod sama se sebou (smích).

Jak vypadaly Vánoce a Silvestr Kateřiny Smutné?
Na Vánoce jsme byli v Jablonci, na Silvestra už zase v Rakousku. Asi v půl dvanácté jsme vyrazili na lyže a vyjeli na louku nad město a viděli jsme všechny ohňostroje. Vlastně jsem vjela do nového roku na lyžích (smích).

Předpokládám, že při pobytu v Jablonci jste vyzkoušela trať Jizerské 50?
Samozřejmě. Původně jsme měli být v Jablonci jen do 26. 12., ale pak jsme to protáhli až do 29. prosince. Trať Jizerky byla skvěle upravená, proto jsme zůstali déle. Akorát lidí tam bylo asi milion, to bylo neuvěřitelné! Pro mě je každopádně dobré, že si můžu trať projet a trochu ji vstřebat. Na Jizerskou padesátku se těším nejvíc ze všech závodů, které mě v roce 2018 čekají. Všechny budou samozřejmě důležité, ale Jizerka je něco jiného, výjimečného.

Pojedete ji letos v barvách českého Bauer Ski Teamu. Jak jste zatím spokojená se svým novým angažmá, tedy působením v týmu Lukáše Bauera?
Jsem strašně spokojená. Na začátku jsem byla trochu napjatá, jak to bude fungovat, ale zatím všechno jede na 100 procent. Pozitiva jsou určitě v řeči. Když jsem působila v Santanderu, tak sice všichni rozuměli němčině, ale když jsme byli třeba na večeři, všichni se spolu bavili norsky. Byli jsme tam vlastně pořád cizí, v tom je to teď mnohem lepší. V novém týmu jsem fakt spokojená se vším.

Jak se cítíte na startu roku 2018 a jaké cíle v něm máte?
Musím říct, že aktuálně se cítím velmi dobře. Nechci to zakřiknout, ale mám z toho dobrý pocit. Už se těším do Seefeldu na Kaiser Maximilian Lauf, který se jede 13. ledna. Chtěla bych ho samozřejmě vyhrát, ale vím, že tamní závod je těžký a dlouhý, tak uvidíme, jak se to vyvine na trati. Jinak se chci pokusit ještě jednou vyhrát Visma Ski Classics celkově, to je můj cíl. Ostatní holky jsou ale pořád lepší, takže to nebude jednoduché, je to hodně vyrovnané.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze