Dají se oba závody porovnat, které umístění považujete za cennější?
V Pardubicích bylo finále hezké, ale dojel jsem tam až na posledním místě. Možná proto se mi zdá, že je to dnes Na Markétě hezčí. Na obou stadionech byla skvělá atmosféra, ale tady jsem doma, je to můj domácí klub.
Věřil jste před startem pondělního finále že můžete zvítězit?
Už jsem tento memoriál vyhrál dvakrát, domácí dráha mi sedí. Myslel jsem, že by mi to mohlo vyjít. Start ale nebyl takový jak bych si přál, porazili mě lepší jezdci.
Celou sezonu jste absolvoval se ortézou na zraněném koleni.
Naštěstí koleno vydrželo, ještě na podzim půjdu na operaci.
Nepomýšlíte v pětatřiceti na odchod ze závodní dráhy?
Vůbec ne. Letos jsem si odpočinul, příští sezonu pojedu tři ligové soutěže. Kromě domácí, v Polsku a minulý týden jsem podepsal smlouvu s jedním švédským klubem.
Co vás na závodění tak baví, kde berete motivaci?
To že vyhrávám a stále porážím mladé kluky, jestli to ještě nějakou chvíli vydrží tak budu moc rád.
