"Obrovská spokojenost. Dost jsem se bál, ale přežil jsem to," sypal ze sebe Bauer v cíli pod slunečnou oblohou v desetistupňovém mraze. "Rozhodly zkušenosti. Anders dobře zvládl závěr závodu, já trať víceméně neznal, i když je domácí."
Zpravodajství z Jizerské 50 |
Jak těžké bylo rozhodování, jestli po únavě z Tour de Ski Jizerskou padesátku vůbec pojedete?
Během týdne se moje pocity měnily. V úterý pro mě bylo lyžování dobré, ve středu strašné a tak dále. Když už jsem sem ale přijel, bylo mi blbý říct: Hele, já nepojedu. Navíc se udělaly dobré podmínky. Nevěděl jsem, co od závodu můžu čekat, nikdy jsem ho nejel. Neměl jsem vůbec představu, jakým způsobem nejlepší dálkoví běžci jezdí. Věděl jsem, že do kopce bych měl být rychlejší, ale šlo o to rozvrhnout síly a dojet co nejrychleji až do cíle.
Jakou jste měl taktiku?
Dostal jsem za úkol útočit na první prémii, abychom jako tým pobrali nějaké body. Tempo bylo svižné, ale ne závratné, a tak jsem za to kilometr a půl před vrcholem stoupání vzal. Prémie byla trošku dál, než jsem si myslel, a to už jsem si říkal: ojojoj. Pak jsem počkal, až mě Anders Aukland dojede.
Neuvažoval jste, že pojedete sám?
Na takové trati se nedá jet sám. Navíc jsem se necítil vůbec čerstvý a nechtěl jsem skončit ve sběrném autobusu.
A nakonec vám Aukland pláchl.
Stíhal nás další závodník z jeho týmu, a tak jsem se snažil udávat tempo, aby nás nedostihl, i když jsem věděl, že na to asi doplatím. Zhruba tři kilometry před cílem helikoptéra zvedla sníh, byla zapadaná stopa a Aukland mi tam zkušeně nastoupil. Rázem měl náskok sto metrů a já se jen otáčel, jestli nás někdo nesjíždí. Finiš už jsem vůbec neřešil. Chtěl jsem si to užít.
Jak jste snášel mrazivé počasí?
Měl jsem strach, abych nezmrznul. Když jsem brzy ráno vyběhl před hotel a viděl, že je minus jedenáct, začal jsem plašit, co si na sebe oblíknu, protože mám rád teplo. Laufaři na mě jen koukali a říkali: My jezdíme jen v trenkách a podkolenkách, ať je jakákoli teplota. Když ti je zima, máš jet rychlejc. Oblíkl jsem se víc než oni a nakonec mi zima nebyla.
Na Jizerské padesátce jste uspěl. Znamená to, že pojedete padesátku i na světovém šampionátu?
Je to otevřené, ale asi ne. Sice mi Anders Aukland na stupních vítězů říkal, že to pro mě byl super trénink na mistrovství světa, ale je to přece jen něco úplně jiného. Kopce tady v Jizerkách byly lyžařské, taková stará škola, kdežto ve Světových pohárech a na mistrovství světa jsou stoupání strašně prudká a následuje po nich sjezd. Je to fakt jiné závodění.
