V poslední dekádě byly tři baskičtí zástupci v osmnáctičlenném poli ACB normou. Až předloni vypadla ze hry Gipuzkoa, po roce se však mezi elitu dokázala vrátit. Teď by se o totéž chtěli pokusit v Bilbau.
Žal do baskického přístavu připlul v neděli. Dvě kola před koncem základní části už je ve Španělsku jasno o obou sestupujících. Kromě andaluského Betisu Sevilla spadnou i „muži v černém“ z Bilbaa.
A rozhodla o tom jejich domácí porážka 74:78 se sousední Baskonií. Právě na derby vyšla ta smutná povinnost. Rozhodovalo se až v samotné koncovce, šest sekund před koncem trefil hostující Matt Janning trojku na 76:73 a na tento moment už Bilbao zareagovat nedovedlo.
Ani Jaka Lakovič, který se na pozici hlavního kouče posunul teprve před pár týdny, z lavičky zázraky udělat neumí.
Bilbao mezi elitou končí po 14 letech, sedm let od svého historického stříbra v ACB, šest let od účasti v euroligovém čtvrtfinále. A čtyři roky poté, co klub málem zkrachoval a zachránil se až soudní cestou.
Teď přišel sportovní důvod ke smutku.
V Bilbau by rádi napodobili soky ze San Sebastiánu, ale... ACB se bude zužovat, za dva roky o dva kluby. A potíže s penězi jsou tu v Baskicku jevem stálým, permanentním a trvalým.
Ekonomická krize kluby z malých baskických měst pořádně prohnala. Postupně jim vyschly základní zdroje financování - příspěvky od lokálních bank a záložen, stavebních společností i městských a regionálních pokladnic. Kluby šly dolů s rozpočty a basket se musely naučit dělat kreativněji.
Platilo to i pro Baskonii, zdaleka nejslavnější ze tří tamních klubů (českému publiku je možná dodnes známější pod dřívějšími názvy Tau Cerámica či Caja Laboral).
Ve Vitorii se potýkali s dluhem z minulosti. Padala na něj velká část nedávných rozpočtů. Hráči přicházeli, proslavili se a odcházeli. Ale na rozdíl od několika italských oddílů se Baskonia nemusela vzdát svého esa. Karty umožňující start v Eurolize.
Před touto sezonou znovu došlo k obměnám v kádru, euroligovou branou se Baskonia stala pro Janise Timmu, Vincenta Poiriera, Luku Vildozu, Patricia Garina nebo Rinaldse Malmanise, přesto se dá hovořit o stabilizaci klubu. Srovnáváme totiž s předchozím obdobím.
V bojích s evropskou elitou se Baskonia po nepovedeném úvodu sezony spjatém s trenérským nováčkem Pablem Prigionim natlačila do čtvrtfinále, kde vypadla s obhájcem titulu Fenerbahce Istanbul 1:3 na zápasy. Ve Španělsku bojuje s Barcelonou o druhou pozici po základní části a právě výhra v Bilbau jí hodně pomohla.
Další radostí pro Baskonii bude pořádání euroligového Final Four 2019. Hostit ho sice má jen čtvrtmilionové „městečko na konci Evropy“, ale taky oblíbená a modernizovaná Fernando Buesa Arena, pravidelně navštěvovaná 15 504 diváky.
„Baskonia má opravdu věrnou fanouškovskou základnu a na tuhle příležitost ve Vitorii čekali hodně dlouho,“ vzkázal z barcelonských kanceláří euroligový šéf Jordi Bertomeu. „Tuhle šanci si doopravdy zasloužili, protože tu basketbalem žijí jako málokde na světě.“
Pro klubového majitele a prezidenta Joseana Querejetu bude Final Four nejlepším dárkem k 60. výročí od založení klubu. „Za tímhle snem jsme se honili několik let a teď se konečně stal realitou,“ dodal.
Od podzimu se jeho muži budou potýkat s těžkým úkolem získat si místo na svátku basketbalu ve vlastní hale.