„Od Mezinárodní basketbalové federace jsme v rámci hovoru týmových lékařů dostali tuto informaci,“ líčí manažer reprezentace Michal Šob. „Všem účastníkům se dalo za úkol, že pokud se jejich hráči rozhodnou jíst venku na ulici, což se jim nedoporučuje, mají si vyfotit obchod či stánek i jídlo samotné. A to pro případ zpětného dokazování, kdyby v jídle nedejbože byla nějaká zakázaná látka.“
Vzhůru na historickou misi. Přibalil jsem boty navíc, říká Satoranský |
Ano, i takové to v Číně bude.
Basketbalisté vyrazili na mimořádně dlouhou asijskou misi: spolu s přípravou v Jižní Koreji stráví na kontinentu nejméně tři týdny, což se blíží nejvytrvalejším olympionikům. Proto hned do letadla do Soulu vyfasovali speciální brýle filtrující modré světlo, které pomáhají sladit biorytmus s novým časovým pásmem - i to mají společné s výpravami ČOV.
„Měli jsme víc zdrojů informací,“ říká Šob. „Hodně nám pomáhali na lékařské fakultě na Karlově náměstí, ale nejvíc jsme čerpali od jiných sportovců. Odborný pohled na papíře a uživatelská zkušenost jsou přece jen dvě jiné věci.“
Tým kouče Ronena Ginzburga ctí známou poučku: co hodina časového posunu, to den na aklimatizaci. A čím rychleji, tím lépe! I proto včera unavení reprezentanti zamířili v Koreji na návštěvu showroomu svazového sponzora Hyundai. „I po těžkém letu jsme chtěli hráče držet uměle na nohou, co to půjde. I kdybychom je měli narvat kofeinem.“
V Soulu je o sedm hodin více, v Číně bude o hodinu méně.
„Není to určitě nic lehkého,“ hodnotil Patrik Auda. „Teď v létě jsem letěl na pár týdnů do New Yorku a při cestě tam na Západ jsem neměl skoro žádné problémy. Zato po návratu jsem tři čtyři dny nemohl skoro spát, byl jsem unavený. Na východ je to pro tělo daleko těžší,“ shoduje se s většinou cestovatelů.
Na tohle je času relativně dost, do prvního duelu MS stráví Češi v Asii jedenáct dní. Ale pak je tu neméně podstatná věc: jejich žaludky.
Zda někomu čínské speciality chutnají, ponechme stranou. Klíčová jsou v tomto případě možná rizika. „Jídelníček je řešený na celou přípravu – bez ohledu na to, jestli jsme v cizině, nebo v Česku,“ začíná Šob. „Vlastního kuchaře nemáme, tak daleko ještě nejsme, i když u nás ve skupině si ho Turci i Američani vezou. Ale naše nutriční specialistka bude přímo na místě dohlížet na každé jídlo včetně jeho přípravy.“
Zuzana Pavelková Šafářová už předem varovala třeba před konzumací hovězího či vepřového - kvůli hrozbě, že byly zvířatům vpravovány růstové hormony. To by mohlo skončit i pozitivním dopingovým nálezem. Další cestovatelskou klasikou pak je to, co zná každý opatrnější batůžkář: vodu jedině balenou, a to i na čištění zubů.
ZÁPISNÍK: Co kotník? Jak basketbalisté cítí šanci nejen na hřišti |
„Všechno bude zařízené od týmu na hotelech a neměl by s tím být problém. Prostě se nebudeme stravovat mimo hotel,“ říká hvězdný Tomáš Satoranský.
Zrovna on přitom patří mezi gastronomicky nejzvídavější. A třeba by se mu skutečně na šanghajských bulvárech nic nestalo.
„Já byl v Číně dvakrát, na losu a na technickém mítinku. Přiznám se, že jsem na ulici jedl, špatnou zkušenost nemám. Ale z profesionálního hlediska nechci riskovat, že budu mimo, byť na jeden den,“ říká Šob. „Těším se na změnu kultury, na lidi, na tamní život,“ souhlasí Satoranský. „Ale to je vedlejší věc. Jsme koncentrovaní na to, abychom odehráli co nejlepší turnaj.“
A za to i pár omezení stojí.
