"Je to taková zajímavost. Jako úspěch to nedovedu docenit," tvrdí Blažek. "U mladejch byla cítit velká touha vyhrát. V mém podání to byla spíš snaha nezranit se. Úkol zněl přežít," doplňuje ho paní Eva, ve čtyřiačtyřiceti doyenka novopečených mistryň světa.
"Co jsou holky ve třiceti za veteránky? V tom věku jsem ještě hrála v reprezentaci," říká Blažková k prvenství svého týmu mezi nejmladšími ženami nad 30 let. Zápolení v této kategorii se zúčastnily pouhé tři celky, z toho dva reprezentovaly domácí barvy.
"Všechna družstva z vyšší kategorie byly dobrá. A je pravda, že my jsme hodně těžili, že jsme v týmu měli několik čerstvých třicátnic," potvrzuje Blažek.
Jenomže Czech Dream Team, jak si tento celek s nadsázkou říkal na květnovém domácím mistrovství v Klatovech, prošel světovým šampionátem bez porážky. Nezastavily ho ani týmy z početnější kategorie nad 35 let, s nimiž zápolil v základní skupině.
"Každý tvrdí, že je to událost spíš společenská, ale jakmile obují kecky a dres, tak do těch zápasů všichni dávali svý momentální maximum," všiml si Lubor Blažek, který při koučování své ženy na chvilku zapomněl na ligové starosti s hráčkami USK Praha.
Slova o stoprocentním nasazení potvrzuje i historka ze základní skupiny. V utkání s Litvou inkasoval Blažek míčem do obličeje od protihráčky, jež se chystala rozehrávat z autu. A český trenér v tom podle jejího mínění bránil. Po podivené Blažkově reakci následovala technická chyba - pro českou lavičku. "Zpětně bych to hodnotil jako normální situaci, kdy šlo o hodně a oba soupeři dělali vše, aby utkání vyhráli." To se podařilo Češkám, které zvítězily o jediný bod - 65:64.
"Proti Litevkám to byl jediný duel, kdy opravdu lítaly jiskry. V ostatních zápasech to byly ženské, které to měly v hlavě srovnané a přijely si zahrát a pobavit se," dodává k vypjaté bitvě paní Eva. "Já nastupovala jen k úvodním zápasům. Když se o něco hrálo, už jsem se jim do toho nechtěla motat. Bála jsem se o nohy."
Hlavním trenérským úkolem bylo důsledné obměňování sestavy. "Tentokrát to byl boj nejen basketbalový, ale i se sebou, protože někdy v byly vidět velké kondiční nedostatky," říká s úsměvem trenér. "Co se koučingu týče, snažil jsem se dodat hře systém. Občas bylo potřeba změnit obranu."
K "vedlejšáku" u veteránské reprezentace se Blažek dostal přes svoji manželku. Většinu hráček zná ze svých předchozích ligových angažmá. "A mě do téhle akce uvrtaly bývalé spoluhráčky ze Sparty nebo z Kralup - Jana Klečková, Petra Mlejnková, Jarmila Macková. Neodolaly jsme pokušení být u toho, když se hraje mistrovství světa veteránů v Praze," doplňuje Blažková.
Má-li Blažek některou ze svých svěřenkyň pochválit, váhá. Za chvilku se ale nechává strhnout a vyzdvihuje Petru Mlejnkovou: "To byla naše stabilní střelecká opora, ještě stále by mohla hrát na úrovni nejvyšší soutěže."
Před šampionátem se v nominačním hledáčku ocitly také Veronika Bortelová nebo Petra Gerstnerová-Reisingerová. "Jenže buď se ozval manažer, že si jejich účast nepřeje, anebo si samy holky chtějí oddechnout," mrzí Blažkovou.
A jaká je budoucnost nadějných veteránek? "Sešla se dobrá parta. Myslím si, že to vezmeme jako setkání po letech. Já bych si chtěla zahrát minimálně v příštím roce," doufá v "reprezentační pozvánku" Eva Blažková. "Holky by chtěly pokračovat. Já ještě nevím, jak to budu zvládat časově," doplňuje její muž. Veteránské mistrovství Evropy 2010 hostí ve druhé polovině července chorvatský Záhřeb.
