"Do takového vyhroceného zápasu bych nikdy nešla, to bych byla blázen," vyvracela bývalá podkošová hráčka zvěsti o svém comebacku, přestože s týmem "Žabin" přes měsíc trénovala. "Pokud někdy budu hrát, tak jenom z tréninkových důvodů, že holky třeba budou potřebovat pomoct. Ale rozhodně nepůjdu do zápasu, kde vím, že bych do toho musela dát všechno a jít přes hranici svých mentálních zábran."
Jak vlastně vznikla zpráva, že budete hrát?
Já nevím. Asi někdo z oficiálního e-mailu, kde jsem byla na soupisce, udělal můj comeback. Ale já nemám ambice se někam vracet. Dělám to jen kvůli holkám, proto jsem i hrála přípravné zápasy, protože to byl v podstatě trénink. Proto jsem hrála ty zápasy venku a v devět ráno, aby mě nikdo neviděl, protože o publicitu opravdu nestojím a ani nechci, aby mě lidi viděli.
Do méně významného ligového zápasu byste nastoupit mohla?
Z tréninkových důvodů a za nějakých okolností možná ano, ale spíš si myslím, že se mé v hlavě nic nezmění a že hrát nebudu. Mě baví s holkama trénovat, ale už v hlavě opravdu nemám žádnou mentální potřebu hrát. Jestli vyhraju jeden titul nebo jeden zápas navíc, to už mi nic neříká.
Podle trenéra Bobrovského byste ale pořád byla pro tým přínosem, zvlášť v situaci, kdy mu chybí vysoké podkošové hráčky...
Já vím, ale já bych si opravdu jednou chtěla ve zdraví zasportovat. Na operaci s kolenem jsem ještě nešla, protože jsem si řekla, že mi to teď stačí, jak to je. Je to smutné, ale na druhou stranu i hezké vidět, že bych na hřišti pořád asi měla co dělat. Zkušenosti mám, takže ráda holkám pomůžu a těší mě, že dokážou udělat takový super zápas jako teď s USK. Škoda, že jak jich bylo míň, to už pak fyzicky nezvládly.
A neříkala jste si na lavičce, že byste mohla být tím závažím, které zápas zvrátí na druhou stranu?
Ne, vůbec. Já tak ambiciózní vůbec nejsem. Všechny zápasy pro mě vždycky byly spíš za trest, bylo to plnění nějaké povinnosti. Já pořád chci být perfektní, takže všechno beru hrozně vážně a nějak nevážně bych si proti USK rozhodně zahrát neuměla.
Jak dlouho vlastně s Žabinami trénujete?
Asi měsíc, měsíc a půl. Měla jsem čas, tak jsem s nimi trénovala, protože jich bylo málo. Přestup jsem podepsala pro případ, že bych si někdy chtěla zahrát, a protože později by s tím byly problémy.
Nyní nastupujete do práce v bankovním sektoru, to vám na trénink moc času nezbude, že?
To už nezvládnu vůbec. Ještě jsem si vzala nějaké pomáhání při trénování kluků, což bych ráda splnila, a tohle už je něco navíc, takže s holkama už asi nezvládnu vůbec nic. Spíš si půjdu sama zaběhat.
Bavilo vás mít znovu v ruce míč?
Je to fajn. I holky jsou rády, že jim pomůžu a berou to. Je super, že jsem s nima mohla být v přípravě, navíc znám taktiku, co tady x let funguje, takže jsem mohla v něčem poradit.
Stýskalo se vám po basketbalu?
Mě ten basket baví, je to celoživotní záležitost a dělám to jenom kvůli těm holkám. Jsem ráda, že se zlepšují, a potěšilo mě, že takhle mladé holky dokážou sehrát výborný zápas proti tak zkušenému týmu jako je USK.
