Oba basketbalisté mají mnoho společného. Oba nastupují na křídle, vyznačují se bojovností a dokážou střelecky táhnout své týmy.
Osmnáctiletý Vach se nedávno vrátil z juniorského mistrovství světa v Praze. Do finální sestavy českého výběru se však nedostal. Kvůli chybějícím zkušenostem zaujmul pouze roli náhradníka.
"Trenéři mi řekli, že jsou v kádru zkušenější hráči ze zahraničí," říká Roman Vach, který v minulé sezoně nastupoval ve druhé lize mužů za Tábor a v extralize juniorů za Písek.
Ve druhé lize jste za rodný Tábor podával dobré výkony, v Písku jste byl mezi juniory oporou. Nepřišla nabídka do reprezentace pozdě?
Nevím. Nabídka mě překvapila.Na začátku sezony jsem vůbec nečekal, že by mě mohli vybrat na přípravné kempy s reprezentací.
Jak vás trenéři z juniorské reprezentace kontaktovali?
V úvodu sezony jsme měli v Písku mládežnický turnaj, který se mi povedl.Shodou okolností tam byl i tým z Vyšehradu, který vede pan Ulrych. Ten je zároveň jedním z trenérů reprezentace do 19 let. Asi se mu líbila moje hra.
Odkdy se začala reprezentace připravovat na mistrovství světa?
Do tréninků jsme naskočili v říjnu a skončili jsme těsně před šampionátem. Já jsem jezdil na srazy od úplného začátku.
Popište, jak příprava probíhala.
Každé dva týdny jsme od neděle do středy absolvovali tréninky a zápasy. Většinou to bylo v Nymburku, ale řídili jsme se podle toho, kde jsme měli zápas.
Odehrál jste všechna utkání?
Většinu ano. Náš tým do 19 let byl zařazený do první ligy. Pak jsem odehrál tři zápasy proti Austrálii a dva zapásy v Srbsku.
Roman Vach18 let |
Můžete s odstupem času zhodnotit působení v juniorské reprezentaci?
Beru to jako ohromnou zkušenost, protože jsem nebyl zvyklý na podobné tréninkové a herní dávky.
Byl jste spokojený se svými výkony?
Výkony byly... Vždy to může být lepší. Ale na to, že jsem byl v reprezentaci první rok, to bylo dobré. Každopádně jsem byl spokojený s časem, který jsem na hřišti strávil.
Čím konkrétně vás příprava obohatila?
Vyzkoušel jsem si herní systémy, na které jsem nebyl z klubu zvyklý. Jsou to systémy na vysoké úrovni. Hlavní trenér Jachan je zkušený, byl i na školeních od FIBA (Mezinárodní basketbalová federace). Jeho příprava mě hodně obohatila.
Do finální dvanáctky, která jela na mistrovství světa, jste se však nakonec nedostal.
Byl jsem nominován pouze do širšího týmu, kde byli tři hráči v pozici náhradníků. Naskočili bychom v případě, kdyby se někdo zranil nebo odstoupil.
Co vám ke konečné nominaci řekli trenéři?
Trenér Jachan za mnou přišel na pokoj a deset minut jsme si povídali. Řekl mi, že jsou v týmu zkušenější hráči ze zahraničí. To je jasné, protože tam jsou lepší ligy než v Česku. Každý hráč z té dvanáctky měl navíc v reprezentaci něco odehráno z předchozích let. Asi si nemohli dovolit vzít méně známého hráče.
Češi obsadili 14. místo. Měl tým na víc?
Rozhodně měli všichni ambice na lepší pozice. Bylo to velké zklamání.
Co bylo špatně?
Hned první zápas ve skupině proti Litvě byl i přes prohru dobrý. Kluci hráli výborný basket, podali týmový výkon v obraně i v útoku. Ale druhý den s Argentinou to byl najednou hrozný propad. Žádná týmová hra, všichni hráli individuálně.
O vás se nejen na jihu Čech mluví jako o velkém talentu. Kontaktovali vás po přípravném kempu nějaké ligové kluby?
Spojil se se mnou trenér Jindřichova Hradce a situaci řešíme. Sám nevím, jak to bude. Jasné je, že končím v mládežnických kategoriích a v příští sezoně budu nastupovat za muže. Kde přesně, to zatím nevím.
A vysněnou soutěž máte?
Chtěl bych v budoucnu do zahraničí. Snem je Euroliga, ale to je hodně daleko.