Děčínská továrna na (basketbalové) štěstí, loni v posledním zápase čtvrtfinále slzavě porouchaná košem Pardubic z posledního útoku, už zase chrlí příběhy euforie. I díky slavnému navrátilci, euroligovému vítězi Bartoňovi. "Já měl z atmosféry husinu," líčil děčínský novic Pavel Bosák poté, co Válečníci v lize skolili v pikantním otvíracím zápase právě Pardubice 80:67; úžasných 1 150 diváků burácelo, slavilo, usmívalo se.
A ty příběhy, o kterých mluvil i děčínský trenér Budínský? Hlavně comeback Luboše Bartoně po 15 letech. Pak start děčínské legendy Levella Sanderse v pardubickém dresu; ten změnil teprve v létě. Taky už zmíněná odplata za loňskou bolest. A za čtvrté představení nového týmu Děčína, po 12 sezonách bez Američanů.
Sanders: Start v Děčíně? Musel jsem se smátAmeričan Levell Sanders, ikona basketbalového Děčína, o svém letním přestupu do Pardubic a také o premiéře na půdě Válečníků. "Když jsem se dozvěděl, že v prvním zápase po přestupu z Děčína do Pardubic nastoupím právě proti Válečníkům, musel jsem se doma v Americe smát. Hned jsem si říkal, že je to snad legrace, že se jako host vrátím hned v prvním zápase. Děčín hrál v zápase velmi dobře, atmosféra byla tradičně skvělá. Po třech posledních sezonách v Děčíně je zvláštní pocit sedět na druhé střídačce. Domácí si zasloužili vyhrát, byli lepší než my. Padaly jim střely, měli výbornou obranu. Ale sezona je dlouhá a věřím, že budeme lepší než dnes. Že jsem v létě změnil působiště, na tom nebylo nic špatného, zlého. Prostě jsem vybral lepší variantu pro moji rodinu." |
Dále? Dojemná gratulace Slavomíru Bednářovi, který byl u zrodu klubu, k jeho devadesátinám. Kulisu zábavného basketbalového karnevalu dobarvil Válečnický fandance, který tanečnice učí zatím spíš pohybově nesmělé publikum.
"Jsme rádi, že se plná hala bavila," užíval si i trenér Pavel Budínský, nadšený z návratu Bartoně: "Připomíná mi to výluku v hokejové NHL. Přijedou Jágr, Eliáš, Židlický a lidi na ně chodí. Dnes jsme cítili, že přišli na Bartoně, na Sanderse. Tohle liga potřebuje!"
Bartoň prvně naskočil po pěti a půl minutách, v úvodní periodě se netrefil, ale sbíral doskoky. Nakonec po jediném tréninku a dvanácti hodinách trmácení z Barcelony nastřílel 10 bodů a s koeficientem užitečnosti 15 patřil mezi top hráče vítězů. "Děčín je pro mě speciální místo," svěřil se český reprezentant; před patnácti lety se z haly v Maroldově ulici odpíchl coby teenager do velkého basketu.
"Od Luboše se čeká, že bude střelecky dominovat. Ač mu to na začátku tolik nepadalo, on byl tím faktorem, jehož důležité střely nás ve druhém poločase uklidnily. Splnil očekávání," děkoval Budínský. "Není lehké hrát po jednom tréninku. Ale koncept hry nastudoval, hrál v tolika klubech a pod tolika trenéry, že ví, jak se připravit mentálně. Je na něm cítit hlad, že mu ta hra chybí. Basket miluje."
Bartoňův kontrakt je otevřený, kdykoli může do zahraničí. "Nevíme, jak dlouho zůstane. Ale už to, že tady byl, se zapíše do kroniky. Vždyť patří mezi nejrespektovanější hráče Děčína. Oslňoval tu svým entrée, v šestnácti sedmnácti tady lítal nad obručí, střílel trojky. Najednou se vrátil dospělý chlap, hráč evropského měřítka. Ve svých letech si ale nemůže dovolit sedět doma na zadku a jen trénovat, musí hrát. A ukázat zájemcům, že má pořád co nabídnout. Což má."
Co nabídnout má i česko-slovinský tým Děčína. Hráči po hřišti kmitali, jako by před zápasem vypili burčák, míč lítal z ruky do ruky rychlostí kulového blesku. Moderna! Stria nastřílel 17 bodů, hned za ním posily: Venta 15, Bosák 13. "Trenér po nás chce evropský basket," líbí se srdcaři Bosákovi.
Pardubice, oslabené o tahouna Muirheada, neměly nárok. "Hráli jsme v tempu, dokázali jsme bezvadně pohybovat míčem, do půle jsme měli trojkovou úspěšnost 44 procent. Za 38,5 minuty vedení zasloužená výhra," věděl Budínský a s ním i nabitá hala. Nakonec ani nevadil výpadek elektřiny a nucená čtvrthodinová pauza. Palubovka se zahalila do tmy, ale Děčín, zdá se, doba temna nečeká.
Legenda: Není tu kvalita jako dřív, ale strop je vysokoJako by se vrátil čas o 15 let. Nabitá děčínská hala bouří a na palubovce kouzlí Luboš Bartoň. Sice to už není střapatý sedmnáctiletý mladík, ale holohlavý třicátník, o to však respektovanější spoluhráči i fanoušky. Kapitán reprezentace, vítěz Euroligy. Není divu, že s touhle vizitkou ještě víc pobláznil už takhle do basketu "zažrané" děčínské publikum. "Jsem moc rád, že jsem se mohl vrátit a ještě jednou si zahrát za tento klub, který mi otevřel bránu do světového basketu," děkoval Bartoň po výhře 80:67 nad Pardubicemi, k níž sám přispěl 10 body. Nepřepadla vás nostalgie, když jste znovu zažil tu skvělou atmosféru v Děčíně? Vzpomněl jste si třeba na další klubovou legendu Janoucha, s nímž jste Děčínu vybojovali historicky první bronz? Máte otevřenou smlouvu, takže můžete kdykoliv odejít. Jak dlouho zůstanete v Děčíně? Jak těžké bylo do týmu naskočit? Dá se tohle vaše angažmá nějak srovnat s tím loňským, kdy jste vypomáhal USK? Jaký tým má podle vás Děčín? A o co se bude hrát? |