"Pro každého je to odreagování a uvolnění, kdy je šance si zahrát basket jen tak pro zábavu, a ne se nervovat na hřišti a snažit se za každou cenu vyhrát. Jinak v Chocni jsem byl už popáté a ještě jezdím hrát do České Třebové a Litomyšle," řekl 27letý hráč.
Liší se hodně hra v hale a pod širým nebem?
Celkem dost. Rozdíly mezi hráči se tu smazávají. Tím, jak jsou koše za bod nebo za dva a hraje se kratší čas, tak už je pak těžké dohánět vetší ztrátu. Hra na asfaltu je tvrdší a nevyplatí se moc padat. I vítr hraje svoji roli, protože když zafouká, tak to pak ovlivní let míče.
Po sezoně vám odešel do Nymburka trenér Růžička. Kde byste viděl pro vás osobně jeho největší přínos?
Dal mi velký prostor a důvěru, což je pro hráče asi nejdůležitější. Je podstatné vědět, že když dvakrát zkazíte, tak nemusíte mít strach, že vás hned vystřídá. Vědomí, že máte trenérovu důvěru, hráči pomůže.
Nepokoušel se při svém odchodu "zlanařit" někoho s sebou?
Kdyby šel jinam, tak by to asi určitě zkusil, ale do Nymburka je to těžké. Příští rok tam má být do „Mattonky“ B tým, tak třeba časem. Nyní rozhodně nikoho nezkoušel.
V pátek vaši konkurenti z pardubické Beksy oznámili, že z jejich služeb odchází čtveřice hráčů. Bude to podle vás pro ně oslabení?
O Michalu Čarneckém jsem slyšel, že má končit. Kdyby neodešel pryč Martin Peterka, tak bych mu šel vynadat, protože ten má ohromný potenciál. A myslím si, že ho lépe rozvine jinde. Každým rokem se zlepšoval. Na to, jak byl mladý, tak hrál výborně a byl pro Pardubice přínosem. Samuel Faifr je také mladý kluk, který už v zahraničí byl. Tam se trénuje úplně jinak, protože je tam jiné zázemí, možnosti a prostředky. Tady moc prostoru nedostával, ale jinak je dobrý střelec. Když byl volný, tak koš dal. S Coreym Muirheadem to bylo těžké. Ten nedával, a přesto pořád střílel. A když jsem viděl Čarneckého v sérii s Prostějovem, tak se mi líbil, protože byl takový dravý. Uvidíme, jak je nahradí. Určitě jim budou chybět.
