Na rozdíl od posledního vzájemného ligového utkání (20. ledna v Nymburce), kde úřadující mistr Beksu přehrál o jediný bod 91:90, bylo v neděli ve svitavské hale Na Střelnici k perfektní hře vážně dost daleko. Pardubičtí při jasné porážce 65:86 doplatili především na to, že si už v první desetiminutovce soupeře nechali utéct až na patnáct bodů. K tomu se brzy zranil jeden z top střelců Brandon Spearman.
„Že jsme se nejdřív nedokázali prosadit, nebylo to až tolik obranou Nymburka. Spíš jsme byli nervózní a nevytvořili jsme si dobré střelecké pozice,“ přemítal rozehrávač Viktor Půlpán. „V útoku jsme se všichni hledali, v tom to bylo stejné jako předtím v semifinále s Děčínem (výhra Beksy 75:62).“
Dohánět velkou ztrátu odsálo z hráčů Pardubic spoustu sil. Smazat se ji podařilo; ve druhé čtvrtce Beksa nad Nymburkem dokonce chvíli mírně vedla. Jenže když po přestávce přišel další pardubický útlum, nebylo už odkud brát.
„Druhý velký výpadek možná způsobilo uspokojení, že jsme se předtím do utkání dokázali vrátit,“ mínil kouč Sanders.
„Hned při prvním time-outu jsem se zeptal hráčů, jestli musíme hrát ještě dalších deset minut, abychom zjistili, že se s tímhle soupeřem můžeme rovnat. Byli jsme mdlí a Nymburk na nás nastoupil ještě agresivněji. Místo abychom se mu v tom vyrovnali, nebo ho předčili, zůstali jsme pasivní,“ štvalo Sanderse.
I tak Nymburk před závěrečnou periodou rozhodně neměl pohárový triumf v kapse, byť vedl 66:55.
„Šance je vždycky, chtěli jsme s tím ještě něco udělat. Jedenáct bodů rozdílu není rozhodnutý zápas. Ale tým jako Nymburk si to umí pohlídat, hráli potom zkušeně,“ konstatoval rozehrávač Půlpán.
I když stejně jako Sanders doufal v dramatičtější finále, cenil si už jen postupu do něj přes Děčín. To totiž v žádném případě nebyla samozřejmost - Beksa s ním měla sérii pěti ligových porážek v řadě.
„Až dosud jsme letos s Děčínem neodehráli dobré zápasy. Jsme rádi, že jsme to prolomili, dodá nám to sebevědomí,“ věřil Půlpán.
