U toho, co dělá, skončil vlastně z dost prozaických důvodů. Fotbal ho nebavil a baseball, tak populární v jeho japonské vlasti, mu zase nešel. Proto se Juta Tabuse rozhodl pro oranžový míč - a vůbec nevolil špatně.
„To, že jsme tady, je obrovská příležitost nejen pro mě, ale i pro celý japonský basketbal,“ řekl v Bělehradu českým novinářům. „Budeme se snažit, abychom na tomto turnaji získali aspoň jednu výhru. Tedy proti Česko.“
Na úvod boje o olympiádu byli Japonci doslova odsouzeni k utrpení. Lotyši je rozstříleli poměrem 88:48 a kdyby nešetřili síly na zbytek turnaje, byl by rozdíl jistě ještě vyšší.
„Jsou opravdu silní. Zvlášť pro nás. Nedokázali jsme si poradit s jejich fyzickou převahou. Nejtěžší to pro nás asi bylo v doskocích, ale ani jsme se moc nedostávali ke střelám,“ říkal sklesle Tabuse; byť odpovídal velmi slušně a trpělivě, slova ze sebe soukal dost těžko. „A stejně silní jsou i Češi.“
Výsledkovou facku si bral osobně, neboť je tváří týmu i celého japonského basketbalu. Jak by ne, když si vyzkoušel i NBA! Žádný jiný rodilý Japonec před ním ani po něm to nezvládl a byť Tabuse stihl za Phoenix Suns v roce 2004 pouhé čtyři duely, zapsal se tímto do dějin.
Nejmenší hráči dějin NBA160 cm: Muggsy Bogues (USA) Zdroj: Wikipedia; podle oficiálního program OH kvalifikace má Tabuse dokonce jen 173 cm, role nejmenšího cizince v dějinách NBA mu každopádně zůstává tak jako tak. |
A ještě něčím: jeho výška z něj činí nejmenšího cizince v historii slavné ligy. Kolik Tabuse měří, v tom se internet rozchází, údaje oscilují mezi 173 až 175 centimetry. Sezonu 1947-48 sice odehrál za New York Knicks jistý Wataru Misaka (170 cm), ale ten měl pouze japonské předky, narodil už se v USA.
Tabuseho se krom velké popularity drží i přezdívka, která vznikla ve chvíli, kdy jeho spoluhráč z univerzity na Havaji Pablo Broering řekl: „On je japonský Michael Jordan.“
Jistě, byla to hlavně humorná nadsázka. „Já myslím, že jsem populární hlavně kvůli tomu, jak jsem pohledný,“ oplatil mu to tehdy Tabuse a už vážněji dodal: „Nejspíš to bude kvůli tomu, že basketbal je hra vysokých chlapů. Já jsem menšího vzrůstu, a tak lidi taková změna baví.“
I v bělehradské mixzóně šlo znát to, o čem Tabuse mluvil v minulosti - tedy že je mu přílišná pozornost kolikrát až nepříjemná, neboť je v jádru velmi plachým člověkem. Odpovídal tiše. Klopil zrak. Přiznával, že Japonci jsou outsidery.
„A víte co? Díky tomu nemáme co ztratit. Makáme, co to jen jde. Po porážce od Lotyška můžeme udělat jedinou věc, a to připravit se na další duel a trochu si odpočinout,“ řekl muž s číslem 0 na dresu, který je japonskou jedničkou.
Tabusemu je už 35 let a na hrách v Tokiu 2020, kde Japonsko dostane účastnické místo jakožto pořadatel, bude dost možná už příliš starý. Proto bojuje ze všech sil teď a bude tak činit i ve středu od 21.00 proti Česku. V dost možná poslední velké šanci „japonského Jordana“.
