„Pocity jsou teď smíšené. V semifinále tým odvedl výbornou práci a ve finále jsme byly docela blízko,“ netají i přes výborné druhé místo zklamání z toho, že tým zůstal jen těsně před celkovým triumfem, trenérka hradeckých basketbalistek Romana Ptáčková.
Druhé místo je přece výborné, před finálovým turnajem jste říkaly, že byste medaili braly...
Braly, ale když je člověk takhle blízko, tak z toho má smíšený pocit. Možná i proto, že jsme si letos cestu do finále tvrdě odpracovaly. Musely jsme vyhrát v Praze na Slavii, pak v semifinále porazit domácí Nymburk, který byl asi největším favoritem závěrečného turnaje.
Začátek semifinále ale Nymburku patřil. Co jste si za stavu 0:7 říkala?
Že když padne ještě jeden koš, musím zastavit hru. V ten moment náš tým ale ukázal velkou sílu. Holky zabraly a karta se začala pomalu otáčet.
Povedlo se jim to dokonale a do finále postoupily. Proti KP Brno jste nezačaly špatně, ale druhá čtvrtina vám vůbec nevyšla. Na přestávku jste šly s devítibodovým mankem. Co jste hráčkám vytýkala nejvíc?
Že nemůžeme hlavně nechávat tolik prostoru podkošovým hráčkám soupeře. Hrály jsme v některých chvílích nepozorně a tím jsme to Brnu usnadňovaly. A tak jsem po nich chtěla, aby byly živější a aktivnější, to mi tam v těch chvílích chybělo. I vinou toho byla druhá čtvrtina finále nejslabší ze všech, které jsme v Nymburce odehrály.
Ve třetí jste ale skóre otočily a poslední jste naopak začínaly s dvoubodovým náskokem.
Třetí čtvrtina byla ze strany našich hráček perfektní. Začaly hrát odvážněji, soupeřkám toho tolik nedovolily a to se projevilo na skóre.
Závěr zápasu byl vyrovnaný. Co rozhodlo o tom, že skóre těsně patřilo soupeřkám?
Asi jen některé drobnosti, které se přiklonily ke KP Brno. Třeba jsme v útoku doskočily míč, jenomže z té výhody nakonec náš koš stejně nebyl. To se pak celé sečetlo. Hodně důležité také bylo, že finále vyšlo brněnským podkošovým hráčkám Šujanové a Burgrové. Obě zahrály parádní utkání, zdaleka ne vždy se jim tak daří. Zvlášť Šujanová asi zahrála svůj zápas roku.
V duelu jste neproměnily několik trestných hodů. Hrálo i to důležitou roli?
Bohužel ano, naše procento úspěšnosti trestných hodů nebylo vysoké. Ono to ale neplatilo jen u šestek, ale u naší střelby celkově. Jak nám to den předtím v semifinále s Nymburkem padalo, tak ve finále to bylo jiné.
I kvůli tomu si Hradec na první trofej pro vítěze poháru musí počkat.
Škoda, avšak pro nás to byl zážitek, loni jsme se do Final Four nedostaly. Finále jsme těsně prohrály, ale snad nás to zocelilo.
Budete to potřebovat už v sobotu, kdy v ligové soutěži hostíte Nymburk, druhý tým tabulky. Pomůže vám pohárová výhra tím, že po ní víte jak na něj?
Tohle je těžké, protože je složité předpovídat, v jakém rozpoložení Nymburk bude. U nás bude asi ve větším klidu, protože druhé místo v základní části už má prakticky jisté. V poháru asi tak klidné jeho hráčky nebyly. Hrály doma a byly největší favoritky. Pro nás to každopádně bude hodně důležitý zápas především s výhledem k play off. Možností, ze kterého místa do něj půjdeme, je totiž ještě dost.
