Na hřišti byla až nemilosrdná: ostré lokty pod košem, chladnokrevná koncovka, skvělé doskoky. Ovšem po zápase už se jen smála a smála. „Přijela samá slavná jména, ale ukázalo se, kdo je nejlepší, ne?“ culila se Kia Vaughnová.
Nejlepší je totiž ona, americká opora basketbalistek USK Praha. Ještě než vypukl zlatý večer pro šampionky Euroligy, byla Vaughnová oceněna jako MVP čili nejužitečnější hráčka Final Four. Titul USK tak má i svůj individuální rozměr.
„Vůbec nevím, co se ve mně děje. Je to úžasné. Jsme nadšená, hrdá, šťastná,“ chrlila slova impulzivní pivotka s úctyhodnými fyzickými parametry (193 centimetrů, 90 kilogramů) a výrazným tetováním na paži.
Pro celé USK bylo tažení až k trofeji potvrzením, že malými zůstanou jen ti, kdož mají malé cíle; favority byly zbylé tři týmy, raduje se však ten čtvrtý.
A podobně to může vnímat také Kia Vaughnová.
Její cesta k ryzí basketbalové euforii totiž nebyla vůbec jednoduchá. Rodačka z Bronxu si velmi váží toho, že se může živit sportem, který miluje. V tvrdém prostředí nechvalně proslulé čtvrti New Yorku mnoho talentů zůstalo zaseknuto hluboko u dna.
To Vaughnová patří mezi nemálo těch, již uspěli. Snad i proto, že na střední školu chodila každý den kolem legendární Madison Square Garden, mimo jiné chrámu basketbalistů New York Knicks. Sama to následně dotáhla až do WNBA a nyní s USK také na špici basketbalové Evropy. „Budu běhat po Praze tam a zpátky a křičet celou noc,“ vyhlížela velké oslavy.
V 28 letech je Američanka ve ideálním sportovním věku. A má vlastnost šampionek. Jak líčí trenérka Natália Hejková: „Svůj nejlepší basketbal předvede v těch nejdůležitějších chvílích. To ji činí tak dobrou - je to zlatá hráčka.“
Nyní doslova.
I Vaughnová se mazlila se zlatou medailí, kterou čekal málokdo. „V porovnání s ostatními účastníky mezi námi byla nejlepší týmová chemie,“ říkala: „Máme rády jedna druhou, udělaly jsme toho pro sebe víc. Jedna pro druhou jsme vyhrály.“
Takový kolektivní duch dává ryze profesionálnímu sportu cosi navíc. „Holky to baví a společně překonají i těžké časy,“ oceňuje Hejková, načež jí její americká opora kompliment rychle vrací: „Trenérku miluju. Ví, čeho jsme schopné, zná naše chyby i silné stránky. Ráda pro ni hraju, ráda pro ni vyhrávám!“
Ve finále předvedla Vaughnová kromě 18 bodů a 12 doskoků také výtečnou fyzičku, ze 40 minut vynechala jen 49 vteřin. „Když Ilča Burgrová nasbírala čtyři rychlé fauly, řekla jsem si: Pane Bože, to bude dlouhé!“
Dlouhá byla i cesta, kterou ušla. Z ulic Bronxu, od otlučených poštovních schránek či oblíbeného stánku Pizza & Gyros; všechna místa hrdě ukazuje ve videu z roku 2009. Tehdy mimo jiné prohlásila: „Chci být tou nejlepší z nejlepších, což obnáší spoustu tvrdé práce a dřiny v tréninky. Ale já to chci.“
Nyní si jako šampionka s USK může říct: Mám splněno!
