Nejtěsnější vítězství bylo o patnáct bodů, ve čtyřech z dosavadních sedmi utkání rozdíl přes třicet bodů.
Sokol odehrál 28 desetiminutových čtvrtin, prohrál jen ve čtyřech, z nich ve třech čtvrtých, kdy už bylo o jeho vítězství dávno rozhodnuto a větší příležitost tak dostávali i hráči mimo základní pětku včetně dorostenců. V sedmi zápasech neprohrál žádný ze čtrnácti odehraných poločasů a radost z toho, že nad ním vedou, soupeřům dopřál jen výjimečně. Vedení 3:2 či 2:0 hned na začátku utkání, jehož si užili borci Ostravy, resp. Opavy B, v basketbalu zase tak moc neznamenají.
Může snad být o nynějším dominantním postavení hradeckého družstva ve východní skupině druhé nejvyšší soutěže něco výmluvnějšího? „Máme stabilizovaný tým, jehož osa je spolu tři roky, a hráči si sedli i lidsky,“ vidí hlavní příčiny zatím bezkonfliktní cesty soutěží trenér Sokola Lubomír Peterka.
Navazují na minulé sezony
Pro hradecké hráče, kteří hrají svá domácí utkání v Třebši, ale není podobné výsadní postavení příliš velkou novinkou. Už v předminulé sezoně si vybojovali právo účasti v baráži o nejvyšší soutěž, loni také, když za celou sezonu prohráli jen jediný zápas. A řadu utkání tým kolem zkušeného Tomáše Kirchbauma stejně jako letos vyhrál značným rozdílem.
„Máme stabilizovaný tým, jehož osa je spolu tři roky, hráči se sedli i lidsky.“ Lubomír Peterka, trenér Hradce |
„Musím mužstvo pochválit za výkony, hlavně za to, jak ve své situaci zvládá koncentraci na zápasy,“ netají Peterka jeden z nejdůležitějších současných úkolů. A tím je právě koncentrace na nejlepší výkon i v situaci, kdy mužstvo jde od jedné výhry za druhou. „Nikam nejedeme na výlet, mám v tom i štěstí, že tým je, jaký je,“ uznává trenér.
Příklad? Na konci minulého týdne se Hradec k zatím svému poslednímu zápasu vypravil do Zlína, kde šlo o souboj druhého s prvním, Zlín předtím prohrál jen jednou. A výsledek? Konečné vítězství o 32 bodů 81:49, ale ten přitom zkresluje poslední čtvrtina, kterou Zlín o pět bodů vyhrál. Po první totiž Sokol vedl 27:8, v poločase už 47:20.
„Někdy je to pro soupeře dost těžké,“ míní kouč družstva, jež už několik sezon spolupracuje s Pardubicemi. Dosavadním výhrám se jedna vymyká, byť byl konečný rozdíl ve skóre patnáct bodů také jednoznačný. Sokol ji vybojoval na hřišti rezervy Opavy a ta byla jediným soupeřem, s nímž Hradec prohrál, ač jen těsně o jediný bod 23:24, jinou než poslední čtvrtinu, a to druhou.
„Pro nás to byl zatím jasně nejtěžší zápas,“ přiznává Peterka. Nijak ho to ale nepřekvapilo, Opava B totiž patří k nejnepříjemnějším prvoligovým soupeřům. „Do té doby jsme ji v osmi zápasech porazili jen jednou a k tomu za dobu, co jsme v první lize, byla posledním soupeřem, kterého jsme přehráli na jeho palubovce,“ sděluje kouč, „navíc Opava stále hrála a nerezignovala. Kluci proto měli ohromnou radost hned na hřišti a vraceli jsme se s dobrou náladou.“
Letos by by baráž neodmítli
Zatím výborné výsledky i hra korespondují s předsezonním rozhodnutím vedení klubu. Na rozdíl od minulých sezon, v nichž na možnost hrát baráž o postup do nejvyšší soutěže klub rezignoval, letos by tuto možnost neodmítl. Cesta do ní je ale ještě dlouhá. Už v sobotu se Hradec vydá do Ostravy k úvodnímu duelu odvet základní části. Po jejím skončení se čtyři nejlepší mužstva z obou skupin, východní i západní, dají dohromady a po odehrání této části bude následovat play-off zakončené finálovým turnajem, z něhož vyjdou adepti boje o vstup mezi elitu.
