Bartoň: Bylo to složitější než play-off

Louny - Úkol splněn! Interligová soutěž je pro Louny zachována. Rozhodlo poslední kolo skupiny o udržení, v němž stačila lounským házenkářům k záchraně v domácím utkání se Zubří remíza. Stalo se, parta kolem Jordáka, Urbana a Stůje vydřela výsledek 29:29. „Je obrovský úspěch, že jsme dokázali zdárně soupeřit s moravskými celky. Nikdo nám moc nevěřil a o to je to silnější. Sáhli jsme si na dno a dokázali to,“ vydechl lounský kouč Miroslav Bartoň.

„Možná až s odstupem času si více lidí uvědomí, že jsme v sezoně dosáhli heroického výkonu.“

Nastala chvíle, kdy vám bylo úzko, kdy vás napadlo, že sestoupíte?
Pořád jsem nabádal před přílišným optimismem, i před posledním kolem. Výsledky v něm byly velice vyrovnané, stačilo, kdyby dalo u nás Zubří o branku víc, Hranice přidaly o dva góly navrch v Kostelci a spadli bychom. Závěr opravdu ukázal, že se všichni o interligovou soutěž chtěli porvat do posledního dechu.

Psychické vypětí v posledním duelu bylo mimořádné, je to tak?
Bylo to velmi náročné. Taková utkání jsou mnohem složitější než play-off. Tam ještě můžete klopýtnout, jsou nějaké opravy, ale tento zápas byl o bytí a nebytí.

Klub slaví záchranu a řeší existenční starosti

   Obrovské úsilí stála lounské házenkáře záchrana interligy. Může přijít nazmar. Vedení klubu zvažuje, jestli celek pro následující sezonu přihlásí do soutěže.
   Důvod? Všední. Nedostatek peněz. „Starosti máme,“ potvrdil lounský manažer Jiří Brecko. „Interligová soutěž je na profesionální úrovni, bez podpory města se jednoduše dál hrát nedá.“
   Podle jeho slov není možné, aby tamní házenou financovaly dvě tři firmy. „Nejde, aby město dalo jen kapičku, přispění je potřeba daleko rozsáhlejší. Vždyť města podporují sport všude, tady na radnici na to však nejsou příliš zvyklí,“ hovoří manažer sklesle.
   Před sezonou žádal město o půl milionu korun. Poté alespoň počítal s dotací 250 tisíc, nakonec obdržel klub sto padesát tisíc korun. „Je to směšná částka. Víte, kolik nás v letošní sezoně ta sranda stála? Pět a půl milionu,“ spočítal Brecko.
   Tvrdí, že rozpočet špičkových klubů je osm milionů. Jak hodlá vedení svízelnou situaci řešit? „Je nepravděpodobné, že se objeví bohatý strýček, který nás spasí mávnutím kouzelného proutku,“ není naivní Brecko a pomalu ztrácí víru. „Pokud se nenajde štědrý sponzor ochotný do klubu investovat, nemáme šanci.“
   Východisko vidí v podání pomocné ruky od města. „Vždyť se na podobné úrovni nehraje v Lounech žádný jiný sport. Když vidím, kolika miliony pumpují několik sportů třeba v Ústí,“ zasní se.
   Ve čtvrtek pořádá klub hromadné sezení, na kterém by se mělo rozhodnout o dalším osudu úspěšného klubu. „Pozvaní jsou lidé z lounského zastupitelstva i příznivci zdejší házené. Musíme se dohodnout, jakým směrem se dál budeme ubírat,“ uvedl manžer.
   Diváky házená v Lounech táhne. Na rozhodující nedělní zápas přišlo téměř šest set diváků. „Řekněte mi, před jakým jiným zápasem v regionu se hraje státní hymna?“ ptá se Brecko hrdě.

Přišel jste v rozehrané soutěži. Popište vývoj celku.
Když jsem přišel, bylo družstvo, co se hráčské kvality týče, lepší než teď na konci soutěže. Postupně ale odešli Křížek, Špalek a Tancoš. Tým byl v rozklíženějším stavu, přesto dokázal dotáhnout k výhře některá domácí utkání.

Kde jste našel slabiny?
Začali jsme pracovat hlavně na obranné činnosti, která vůbec nefungovala, a i přes odchody se snažili najít vhodné typy. Bylo zřejmé, že je nutné mužstvo doplnit.

Z Plzně poté přišli Šik, Sláma a Klíma. Adaptovali se rychle?
Kdyby s námi mohli trénovat více, trvalo by jim kratší dobu se zapracovat, ale v závěru už tito hráči byli platnými členy kádru. Když to shrnu, přišlo oslabení celku, znovu hledání, opět oslabení a znovu hledání. Lidově řečeno bylo to práce jak na kostele.

Vaši svěřenci jsou poloprofesionálové. Jak jste vůbec dokázali konkurovat ostatním klubům?
Ano, limitovaly nás tréninkové možnosti, ale ukázalo se, že se v našem sportu dá sázet na bojovnost. Samozřejmě, výkonnostní rozdíl od špičkových celků byl enormní a nemohl stačil ani touto zbraní nahradit, ale s těmi relativně slabšími, i když jsou to profesionálové - Zubří, Kostelec - jsme dokázali držet krok.

A jak dlouho je možné držet s podobnými soupeři krok dál?
Kdyby to mělo pokračovat ve stejném duchu, tak se bude propast neustále prohlubovat. My trénujeme čtyřikrát týdně, oni osmkrát. Za dva roky našeho tréninku mají oni natrénované vlastně roky čtyři.

Sestupující Hranice nahradí Brno, to je silný nováček, že?
Slyšel jsem, že do toho chtějí jít v Brně se vším všudy. Budou nepochybně silní, uvidíme ale, jak se dokážou porvat s nováčkovskou daní. Každopádně se s nimi musí počítat, rozhodně to nebude mužstvo jen do počtu.

Bude tedy složité dostat příští sezonu v tabulce někoho pod sebe...
V případě, že by se zachovaly stejné kádry a stejné podmínky, tak to bude velice těžké.

Je to rozhodnuto, jestli zůstanete?
Tak to není rozhodnuto. Myslím, že se to veřejnost dozví do čtvrtečního večera, nejpozději pak do konce týdne.

Máte zájem pokračovat?
Teď jsem v Kopřivnici, ale jedu do Loun, abychom si vyříkali některé věci. Roli budou hrát i rodinné důvody, kluk jde do první třídy, chtěl bych být u toho. V případě zájmu a rozumných podmínek jsem však ochoten ho vzít a přestěhovat se na nějakou dobu do Loun. Ale muselo by se do toho opravdu chtít šlápnout, pokusit se získat trénink navíc a určitě kádr posílit a ne jej třeba ještě oslabit.

Kde je potřeba ho posílit nejvíce?
Myslím, že na postech krajních spojek, i když tam máme hráče typu Jordáka, ale jeden hráč na vše nestačí. Také je nutné získat kvalitnějšího klasického pivota.

Co říci k lounským divákům?
V úvodu jsem cítil velkou podporu. Pak divácký zájem trochu upadl poté, kdy jsme nešťastně prohráli s Trnavou a Novými Zámky. A v baráži jsem den ode dne znovu cítil, že nám lidé začínají věřit. Přispělo k tomu získání bodu v Zubří. V domácích zápasech s Kostelcem a Zubřím diváci už předvedli to, za co jsem je vždy chválil. Fanoušci byli naším pomocníkem a jsem i pro ně šťastný, že se nám cíl povedlo splnit.

INTERLIGA!!! Hráči lounského házenkářského týmu se radují, že zůstávají v interlize - zleva Tomáš Martínek, Vladislav Jordák a kapitán týmu Vladimír Urban.