Chlapi na vojnu zpravidla rádi vzpomínají, i když se jim po letech vybaví většinou jen ty veselé věci. Jaké vzpomínky budete mít vy?
Bylo to pro mě něco nového. Můj přítel byl na vojně a když jsme třeba seděli v hospodě a on si tam s klukama o ní vyprávěl, já jsem tam byla tak trochu mimo mísu, neměla jsem k tomu co říci. Nyní si s nimi o tom mohu popovídat také a vzpomínat: to já když jsem byla na vojně... (smích)
Jinak jsem měla štěstí na kolektiv, byly tam bezvadný holky, měla jsem štěstí na kolegyně na pokoji, získala jsem tam nové kamarádky. Nové přátelství neuzavřete jenom tak, ale my jsme tam prožily spoustu věcí, cvičení a podobně. Tam se ten kolektiv utužil a našly jsme k sobě cestu. Myslím, že na pověstném kamarádství z vojny něco opravdu je.
Vypadáte spokojeně, žádné špatné vzpomínky na vojenský dril nebudou?
Negativních vzpomínek mnoho není, oni tam na mě byli docela hodní. Já jsem měla i pár úlev, mohla jsem dokonce odjet na nějaké akce mimo prostor, takže to pro mě nebylo nakonec tak těžké, jak se to mohlo zdát.
Neříkejte, že to byla taková pohoda.
Vzpomínám si na jedinou věc, která mě štvala. Na čištění samopalu. Tři hodiny jsem se s tím mořila a když jsem si myslela, že mám hotovo, zase mi ho vrátili, že to ještě není čisté... Ten samopal snad nikdy čistý nebude, to prostě vyčistit nejde.
Pomáhalo vám při výcviku, že jste jako aktivní sportovkyně trénovaná?
Určitě. Ta fyzická příprava na vojně je docela tvrdá, pro někoho to tam byl problém, zatímco já jsem to zvládala úplně v pohodě. Musím přiznat, že jsem se bála, že vyjdu úplně z tréninku, ale v kondici jsem zůstala. Nyní jsem již začala trénovat a nemám vůbec žádný problém navázat.
Nakousla jste trénink, pojďme tedy z kasáren na sportoviště. Co vás čeká v nejbližší době?
Nyní jsem byla ve Špindlerově mlýně ve vojenské zotavovně, kde jsou vynikající podmínky na regeneraci. Začala jsem trénovat, stále není sníh, čehož využívám k běhání venku. V prosinci jedu na čtrnáctidenní soustředění na Kanárské ostrovy. Tam se hodně těším, je tam příjemné prostředí. Zažiji tam sice velkou dřinu, ale ta je před vánočními svátky zapotřebí, abych si mohla užít i cukroví. (smích)
Jak trénujete v zimním období? Oštěpem se v halách nehází, jak nahrazujete absenci hodů?
Hážu hodně medicimbalama. Samozřejmě spoustu času trávím v posilovně, trénuji hodně odrazy. Já také dost běhám venku, kopce, rychlé i dlouhé. Myslím, že je toho dost a i když se to možná nezdá, je to i pestré.
Předvánoční čas je sice obdobím bilancování, ale vy se připravujete na závody v příštím roce. Přemýšlela jste již o nové sezoně a o svých cílech pro ni?
Hned jak jsem začala trénovat, začala jsem o tom přemýšlet. Opravdu se na sobě přesvědčuji, že v člověku zůstává, co má natrénováno a přípravu staví vždy na vyšším bodu. Já cítím, že jsem na tom strašně dobře, takhle jsem na sobě na podzim nikdy nemakala, přitom jsem byla na té vojně. Takže si myslím, že jestli zůstanu zdravá, na což si musím dávat bacha, tak příští sezona bude skvělá. Musím říci, že v to věřím.
