Slušňák, který provokuje. Jinak to nejde, říká badmintonista Mendrek

Mezi juniory to Adam Mendrek dotáhl až na 4. místo na světě, nyní si postupně klestí cestu nahoru i mezi muži. | foto: Ladislav Káňa

17 2017
V civilu vystupuje jako zdvořilý, ochotný a příjemný mladík. Když však napochoduje s raketou k síti, mění se Adam Mendrek v oprsklého provokatéra. „Pokud se chcete prosadit na nejvyšší úrovni, tak to jinak nejde. Člověk musí být na kurtu s prominutím trošku svině. Snažím se soupeře rozhodit, znejistět,“ vysvětluje jednadvacetiletý badmintonista.

Mendrek jako své sportovní vzory uvádí fotbalistu Cristiana Ronalda a machra bojových sportů Conora McGregora. Což jsou chlapíci vzbuzující kontroverze. „Ne, že bych si z nich bral ve všem příklad, ale líbí se mi jejich cesta. Jsou pro mě motivace, vzhlížím k nim,“ přibližuje.

Aby uspěl, potřebuje stejně jako jeho idoly náturu bojovníka. V jeho oboru totiž vládne krutá konkurence. V Česku – a Evropě obecně – badminton až tak hluboké kořeny nemá, v Asii byste však těžko hledali populárnější individuální sport.

„Posouvat se výš je čím dál těžší, Asiatů je čím dál tím víc. Všichni hrají ten stejný styl a pro nás Evropany je to pokaždé výzva. Výhra nad nimi je vždycky nejsladší, ale není moc Evropanů, kteří by je pravidelně poráželi,“ líčí Mendrek.

„Je to hodně o taktice, ale ještě víc o hlavě. Evropané proti nim jdou většinou na kurt s tím, že prohrají.“ I proto v první světové dvacítce najdete pouze čtyři zástupce starého kontinentu, což je v globálních sportech ojedinělý jev. Sám Mendrek drží jako aktuální česká dvojka za Milanem Ludíkem 117. pozici.

Zároveň se však v redukovaném žebříčku poprvé protlačil mezi 64 vyvolených, kteří si příští týden zahrají v Glasgow mistrovství světa. „Jsem obrovsky natěšený. Setkám se s hráči, které na turnajích jen tak nepotkám,“ vyhlíží muž hrající za extraligový tým Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

Adam Mendrek na mistrovství republiky v badmintonu.

Dobře přitom tuší, že jeho účast v turnaji se může smrsknout na jediný duel. V prvním kole totiž narazí na Angličana Rajiva Ousepha, mistra Evropy a světovou dvacítku. „Optimisticky samozřejmě říkám, že jedu vyhrát. Ale u nás to není jako v tenise. Porazit někoho, kdo je o tolik výš, se stává třeba jednou za deset let,“ připouští Mendrek. „Musím být realista, ale také tam nejedu se sklopenou hlavou. Chci odvést to nejlepší a udělat mu to co nejtěžší.“

A když to nevyjde? „Zpáteční letenku mám až na čtvrtek, takže se budu koukat na zápasy těch nejlepších,“ plánuje svěřenec trenéra Stanislava Kohoutka. Mentora a manažera mu dělá trojnásobný olympionik Petr Koukal. „Máme spolu skvělý vztah. Zná mě odmalička a ví, jak reaguju. Hodně toho prožil a snaží se mi svými radami pomáhat, abych třeba nedělal stejné chyby,“ popisuje Mendrek.

Ovšem nejen dobře mířené pokyny jej ženou vpřed. Aby se dokázal prosadit proti extrémní síle z Asie, podstupuje muka jako tamní rivalové. „Hlavní důvod, proč jsou tak dobří, je jejich dril. Denně trénují šest sedm hodin, a když se někdo zraní a vypadne, na jeho místo může nastoupit 30 dalších. Evropské tělo navíc není stavěné na takové dávky ani na jejich klimatické podmínky,“ sděluje Mendrek, jenž přesto na východ vyráží.

„Pro mě je to ideální nanejvýš na měsíc nebo měsíc a půl. Pak už tělo začíná stávkovat a problém je i v hlavě. Člověk je tam sám, v jiné kultuře, od rána do večera je zavřený v tréninkovém centru, takže pak už musí vyjet do Evropy zpátky mezi lidi. Není to žádná sranda, ale takový trénink je pro mě nejlepší.“

I díky němu se upíná k příští olympiádě v Tokiu. „Je to nejvyšší meta v našem sportu a pro mě osobně je to magnet. Udělám maximum, abych se tam dostal, a stoprocentně tomu věřím,“ hlásí syn Tomáše Mendreka, který si pod pěti kruhy zahrál v Barceloně 1992.

Autor:


Nejčtenější

Ukrajina - Česko 1:0, vyrovnaná bitva, ale i konec nadějí na postup výš

Český fotbalista Jakub Jankto se chytá za hlavu po neproměněné šanci v duelu...

Charkov (od našeho zpravodaje) Čeští fotbalisté už v Lize národů nemají šanci na první místo ve skupině. Ukrajině i podruhé...

Šilhavého chvála: Lepší výkon než na Slovensku, takhle si to představujeme

Trenér českých fotbalistů Jaroslav Šilhavý během utkání Ligy národů v...

Charkov (Od našeho zpravodaje) Skoro celý zápas prostál na kraji technické zóny. Burcoval, tleskal, gestikuloval, občas naštvaně...



Biatlonistka Dahlmeierová má zdravotní trable, přerušila přípravu

Němka Laura Dahlmeierová na trati stíhacího závodu v Tjumeni

Dvojnásobná olympijská vítězka v biatlonu Laura Dahlmeierová musela šest týdnů před začátkem sezony...

Tleská celý Montreal. O něčem takovém se mi nesnilo, říká Plekanec

Tomáš Plekanec a Matthew Peca z Montrealu slaví branku českého útočníka v duelu...

VIDEO Zápas mezi hokejisty Montrealu a Detroitu měl spoustu výrazných hrdinů, o první hvězdě večera ale...

Smrt koně na Taxisu. Vicody bohužel udělal chybu, lituje žokej Bartoš

Čtveřice jezdců padá na Taxisově příkopu během 128. ročníku Velké pardubické.

Nedělní Velká pardubická skončila fatálním zraněním pro devítiletého hnědáka Vicodyho. Nejtěžší...

Další z rubriky

Váňa vs. Faltejsek. Rozdílné příběhy nejúspěšnějších žokejů Velké

Hnědák Tzigane du Berlais s žokejem Janem Faltejskem uhání do cíle 128. ročníku...

Ten starší je fenomén odkojený českými závodišti. Ten mladší se tu stal dostihovou kometou poté, co...

Ir, který je v Británii legendou. Aspell prožil v Pardubicích černý den

Leighton Aspell na koni Many Clouds, se kterým v roce 2015 vyhrál Velkou...

VIDEO Měl být ozdobou nedělního programu Velké pardubické. Mužem, který dovede koně trenéra Jaroslava...

Druhé místo? Jedno oko září, druhé pláče, říká trenér Hegnuse

Desetiletý hnědák Hegnus v sedle s Markem Stromským (vlevo) během 128. ročníku...

Radost i zklamání. Dva zcela protichůdné pocity se mísí v mysli dostihového trenéra Radka Holčáka...



Najdete na iDNES.cz