43 body, jimiž hlavní měrou pomohl skolit Nets (89:86), se stal už potolikáté rekordmanem soutěže – jako první čtyřicátník v historii pokořil hranici 40 bodů v jednom utkání. Noční televizní zprávy a ranní noviny měly opět velké téma. Jordana ani nemuselo trápit, že v ten večer ho v jiných zápasech překonali McGrady (52) a Mashburn (50).
První domácí duel po 17. únoru, kdy čtyřicátý rok věku dovršil, zahájil excelentní hráč skvěle. Osmi body v první čtvrtce a celkem dvaceti z 44 bodů celého týmu za poločas. Většinu svých úspěšných střel nyní dosahuje z větších vzdáleností a téměř výhradně za dva body. O trojky a nájezdy dovnitř se v podstatě nepokouší. Možná ještě v živé paměti má nepříjemné bloky, které při pokusech o průnik ke koši schytal v nedávném All-Stars.
A i riziko zranění se v jeho věku při této činnosti zvyšuje. Od posměváčků si i proto vysloužil novou přezdívku – Floor Jordan. Tedy už nikoliv Air (vysoko nad palubovkou se vznášející), ale Floor (na palubovce přilepený).
V obraně se pohybuje jakoby na půl plynu, snad i proto, že v jakémsi druhu zóny, po velkou část utkání Čaroději praktikovaném, se zdá nesvůj. Při osobce si nicméně našel své místo – jednou zkušeně vypíchl míč a únik zakončil smečí, podruhé se v identické situaci navíc i vrhl po balonu rybičkou a skoro z autu ho zachránil pro spoluhráče. Nikdo další podobnou bojovnost nepředvedl.
Při následném timu dal hvězdu ostatním za příklad i kouč Collins. „Před utkáním jsem ostatním řekl, že do konce soutěže zbývá méně než třicet zápasů a že já teď dám do hry všechno, protože chci zakončit kariéru pozitivním způsobem. Pokud to moji spoluhráči nevidí a nevidí mou vášeň pro hru, nemusí k utkáním nastupovat a vlastně nemusí být v týmu,“ pohrozil Jordan, jehož Wizards ve Východní konferenci momentálně zaostávají v boji o play off o několik vítězství za osmým Orlandem.
Jordan, nejčastěji se vzájemně strážící s nejlepším střelcem Nets v zápase – o polovinu mladším Jeffersonem, věděl, o čem mluví. Jeho tým (základ: Lue, Jordan, po zranění se vracející nejlepší střelec týmu Stackhouse – průměr 22,5, Laettner a Haywood) bránil velmi laxně a dovoloval soupeři mnoho laciných košů. Jen díky výtečně střílející legendě stáhl ve druhé čtvrtce ztrátu 11 bodů.
V úvodu třetí části Jordan pomohl čtyřmi trefami v řadě mužstvu k vedení. Třicítku bodů dovršil za 25 minut na hřišti. Když v poslední čtvrtině přidal šestkou čtyřicátý bod, z hlediště, navzdory všednímu dni našlapanému, sršely blesky fotoaparátů.
V napínavém závěru Jordan z nájezdu (nedlouho před tím dva snadné neproměnil) upravil vedení na konečných 89:86 a díky výkonu (střelba z pole 30/18) ozdobenému deseti doskoky (pět v poslední části) a čtyřmi zisky si vysloužil ohromný aplaus v utkání jinak nepříliš hlučného hlediště. Na palubovce Jordan strávil 43 minut, což je v poslední době jeho norma (za dva dny v prodlužovaném a prohraném utkání s Dallasem dokonce 52).
„Svým příchodem do města přitáhl do haly spoustu lidí. Výsledky týmu v posledních letech byly zatím velkým zklamáním,“ říká při závěrečných ovacích fanoušek Čarodějů Ron. Zajímavostí je, že ženský tým Washington Mystics dosáhl v letech 1998, 1999, 2000 a 2002 největší návštěvnosti v celé WNBA.
Bez přilehlých aglomerací ve zhruba třičtvrtěmilionovém hlavním městě USA hrají nyní prim američtí fotbalisté týmu Redskins. Až daleko za nimi soupeří o popularitu Jágrovi Capitals (po utrápeném výkonu den před tím vysoko podlehli Ottawě, navíc před nevelkou návštěvou 13 500 diváků, plná kapacita je 18 300) s Jordanovými Wizards. Basebalový celek ve městě chybí, ale existuje prý snaha o jeho vytvoření nebo přesun odjinud.
Wizards zatím díky své ústřední postavě mají nad hokejisty navrch. „Po Jordanově odchodu po této sezoně ale očekávám výrazný pokles v návštěvnosti. On je tím, kdo sem fanoušky táhne,“ dodává Ron.
Basketbalový tým nese název Wizards jen několik let. Z minulosti dobře známé pojmenování Bullets (Kulky, mistři NBA 1978) muselo kvůli v Americe všeprostupující politické korektnosti zmizet na smetišti dějin (ve Washingtonu byla a je vysoká zločinnost, dřívější název týmu už proto údajně nebyl dále únosný).
I hala MCI Center, umístněná nedaleko proslulých budov Capitolu a Bílého domu, je stará teprve několik let. Sídlo Capitals a Wizards není velkým skvostem architektury a kvůli své poloze není během týdne při dopravních zácpách úplně lehce dostupné. I proto se aréna plní až v průběhu první půlky.
Nicméně ani naplněná hala se při vyrovnaném utkání neproměňuje v bouřící kotel. Jen několik Jordanových akcí a závěrečný finiš týmu za potřebným vítězstvím si vyslouží větší aplaus, místy i vstoje.
Diváky do varu, podobně jako i jinde, přivádí spíš přestávkové soutěže a šance chytit si reklamní trička, spouštěná buď na padáčku ze stropu haly nebo vystřelovaná maskotem, oblečením připomínajícího papouška. Při nemalých cenách vstupenek (basketbal i do třetího nejvrchnějšího patra hlediště 40 dolarů, hokej na podobné místo 10) jsou fanoušci uspokojováni alespoň různými možnostmi výher při utkání, některými zábavními prvky a bezpočtem zajímavých statistik, objevujících se na kostce pod stropem haly.
V utkání s Nets se tak fanoušci mohli dozvědět, že Michael Jordan se celkem už 52krát objevil na titulní stránce populárního časopisu Sports Illustrated. Stejné osobě je věnována i první přestávka utkání, v níž z obrazovek promlouvají známé tváře NBA, které hvězdě gratulují k narozeninám. Jako poslední promlouvají Charles Barkley a také Kobe Bryant, který v těchto dnech atakuje i překonává zdánlivě nepřekonatelné statistiky lídra Washingtonu. Už trumfnul jeho deset utkání v řadě s 35 a více body a naposledy vyrovnal jeho devět čtyřicetibodových utkání za sebou. Víc už má jen slavný Chamberlain, ve své době se vymykající běžným měřítkům.
Diváci ovšem nejsou zahlceni jen Jordanem. V timech a pauzách je baví muži smečující z trampolíny, pohledné a oděv často a odvážně měnící cheer-leaders (ve vestibulu před utkáním nabízejí vlastní kalendář s fotkami), gumoví muži metající v bezpočtu variací a obrovské rychlosti salta po celé hale, již tradiční Kiss Cam (kamera snímající páry, které jsou nuceny se políbit), vyhlášená soutěž o nejlepší taneční kreace, kde se do záběru dostanou i křepčící muži úctyhodného věku, anebo vyhlášení fanouška zápasu, kdy se vítězem stane černošský pořízek, slovně mohutně okomentovaný rovněž černošským moderátorem utkání.
Poměrně obyčejné je zahájení utkání. Sice ve tmě a se světly, ale na ne právě výraznou skladbu Eminema.
Když se diváci před duelem prokousají stále zpřísňovanou vstupní bezpečnostní prohlídkou (v minulém týdnu se směly naposledy do hlediště nosit tašky nebo batohy, v New Yorku už to není možné delší dobu), mohou si ve stáncích koupit hned za tři různé ceny (podle kvality materiálu) dresy klubů NBA (40, 70 a 130 dolarů) i NHL (nejdražší 130, ale stále jde jen o repliku). V nabídce jsou i trenky Severní Karolíny z Jordanovy vítězné sezony v NCAA. Kolem vystavených reklamních automobilů mohou fanoušci projít i k přistaveným počítačům a podívat se třeba na internetové stránky Čarodějů.
A po utkání, kdy před halou vyhrává na plastové kbelíky a popelnice šikovný muzikant, je žíznivé očekává nedaleký obří bar televizní stanice ESPN s více než stovkou obrazovek, umístěných i nad mušlemi na pánských toaletách. Z televizí všemu dominuje – samozřejmě basketbal, někdy i čtyři různá utkání NBA najednou, vysílaná přímo nebo ze záznamu.
