Otec – Australan – rozšiřoval firmu a synové ho následovali.
Opustili dnes již neexistující pražský klub SSK Future a vstoupili do nového světa.
„Žijeme tam dlouho, v týmu nás považují za Australany,“ říká Daniel, který s bratrem zažívá už druhý šampionát.
Jenže hrát v Praze před „domácími“ fanoušky je něco jiného než před dvěma lety v Lotyšsku.
„Nikdy jsme tohle nezažili, je to životní zkušenost. V hale sedí tisíce lidí, máme tady celou rodinu – babičku, dědečka, mamku i ségru a spoustu kamarádů,“ vyjmenovávají. Jejich maminka ostatně stojí i za tím, proč Tomáš nosí na dresu číslo 47 a Daniel 74.
MS florbalistů v Prazezpravodajství a program |
„Narodili jsme se 7. dubna, takže já mám 74 a bráchovi ta čísla jen otočila,“ vysvětluje Daniel.
Aby se nepletli jen kvůli svým obličejům a podobným číslům, oba spolu hrají v první australské lajně.
A patří k tahounům reprezentace. „Určitě máme větší vliv na tým než před dvěma roky. Jsme lepší, zkušenější,“ říkají dvacetiletí kluci. „Florbal v Austrálii ještě moc známý není. Navíc kvůli velkým vzdálenostem v zemi se soutěže hrají jen v rámci měst. Úrovní by se daly přirovnat k třetí lize v Česku. Ale do deseti let budeme vážně dobří!“ nepochybuje Tomáš.
Zatím Austrálie bojuje ve skupinách mimo elitu, ovšem díky výhrám 4:3 nad Thajskem a 4:2 nad Polskem ve středu okusila osmifinále s Norskem. Sice prohrála 0:10, ale bratři Gärtnerovi chtějí dohlédnout na zlepšení a třeba se jednou elitní společnosti dočkají. V Austrálii plánují zůstat.