Na odlehlém kurtu číslo 19 bylo možno sledovat dělící čáru mezi dvěma sportovními vesmíry: v prvním je tenis dřina, pochyby, přemlouvání sebe sama – ve druhém naopak začíná globální záležitost, v korunách honorovaná na miliony.
Na té lepší straně byl i bujaře radující se Václav Šafránek. Jeden ze dvou Čechů, kteří v Melbourne zvládli kvalifikaci.
„Když jste na grandslamu, celé to na vás hned dýchne. Tohle nabíjí každého,“ říkala Denisa Allertová, druhá úspěšná zástupkyně střední Evropy na březích zátoky Port Phillip.
V Austrálii si vážně není nač příliš stěžovat. Místo zimy a depresivní šedi na severní polokouli tu žhne slunce a předvádějí se počasí. Zástupci hostitelské země jsou milí. „Je to tady skvělé. Jídlo, prostředí, všechno. Máme hotel kousek od jezera,“ líčila Allertová.
Naplno si ale z tenistů jejich žebříčkové úrovně vše vychutnají až ti, kdo zvládnou ošidná tři kvalifikační kola. Allertová do předfáze spadla i kvůli zdravotním potížím z loňska, Šafránek si odbyl premiéru v hlavní soutěži loni na US Open a teď oslavil „zářez“ číslo 2.
Spokojený Václav Šafránek po postupu do hlavní soutěže Australian Open.
O úplnou premiéru byly naopak po porážce v posledním kole, tedy krůček pod vrcholem, ochuzeny mladé dámy Barbora Krejčíková a Marie Bouzková.
Na kurtech mimo hlavní dění se plní sny. Odjet do Melbourne na kvalifikaci, to roky znamenalo risk, tenisovou štrapáci s ručením omezeným: dlouhá a drahá cesta (i pobyt), na niž neexistují garance.
„Dřív to bylo složitější, ale v poslední době hodně zvedli peníze i za první kolo kvalifikace. Takže se vyplatí přijet úplně každému i s trenérem,“ říkal Šafránek.
On i Allertová si klíčovým duelem a postupem do grandslamu vydělali 60 tisíc australských dolarů, přes milion korun (a kvalifikaci získali dalších 52,5 tisíce). Jistě, nutno odečíst daně a výdaje; nejen ty bezprostřední, ale i celkové, nutné k tomu, aby jejich kariéry mohly dojít až sem. I tak to ale tenistům ranku Šafránka otevírá galaxii vyšších možností.
„Grandslamy jsou úplně jinak finančně ohodnocené. Když se tady zadaří, člověku to dá klid. Může si dovolit lepší přípravu a trenéra na full time,“ líčil 23letý vousáč. „My teď do Austrálie letěli ekonomií, ale já s tím problém nemám. Sednu do letadla a druhý den můžu být na kurtu. V tom jsem nezničitelný.“
Čechů v hlavní soutěži mohlo být celkem 13, ale pro vášnivé numerology třináctka zafungovala jako číslo špatných zpráv. Krejčíková a Bouzková smutnily, zůstala tedy jedenáctka.
Symbolika tedy celkem funguje. Když se Šafránek s Allertovou prosekali tenisovou džunglí až k hlavním chrámům, museli si totiž – minimálně na chvíli – připadat jako dvě jedničky.
