Atletům chybí světový rekord

P r a h a - Jako by se světová atletika dotkla hranic možného. Poprvé po 93 letech se stalo, že mužská část tohoto sportu stojí na místě. Za rok 2000 nebude u nikoho ze skvělých závodníků dnešní doby zapsán světový rekord. "Světové rekordy jsou mnohdy vyšponované na úroveň, že se jim těžko konkuruje," říká Václav Fišer, šéftrenér atletického svazu. Proč zůstal loňský rok bez rekordu? "Je to dané tím, že olympiáda byla v atypickém datu. Největší hvězdy a potenciální lamači rekordů byli v době velkých mítinků v plném tréninku," tvrdí Jan Pospíšil, trenér oštěpaře Jana Železného.

Právě Železný se loni mohl přiblížit vlastnímu světovému rekordu z roku 1996. Šuškalo se dokonce, že by mohl zaútočit na stometrovou metu. Několik dní před olympiádou při tréninku v Brisbane přehodil devadesát metrů. "Jen tak máchnul rukou," vzpomíná Fišer. "Jenže mu nevydrželo zdraví. V olympijské kvalifikaci ho píchlo v lokti. Na sto metrů musí být člověk v pořádku."

Olympijská sezona nebyla pro posouvání rekordů ideální. Atleti museli závodit o měsíc později, než jsou zvyklí z mistrovství světa. Museli změnit přípravu a navíc v té době v Austrálii právě začínalo jaro, atleti ale nejraději závodí v létě. "V době, kdy byla olympiáda, má atletické tělo zakódovaný relaxační režim," vysvětlil Pospíšil.

To všechno přispělo k tomu, že poprvé od roku 1907 žádný muž nezlepšil světový rekord.
Mezi ženami posunuly rekordy americká tyčkařka Dragilaová a norská oštěpařka Hattestadová.
Tyčkařky závodí necelé desetiletí a v ženském oštěpu se druhým rokem hází novým typem náčiní.

Překonat světový rekord dnes není legrace. Zvlášť, když se o některých výkonech proslýchá, že byly dosaženy pomocí dopingu. "Překonali jsme několik období, kdy se výkony dělaly pomocí zakázaných prostředků," řekl Fišer. "Žádný výkon není nepřekonatelný. Ale každý nový rekord, to už bude něco." Jenže představa boje o nové hranice je stále přitažlivá pro sponzory, manažery mítinků i pro obecenstvo.

"Člověk je taková mrcha, že chce, aby se hranice pořád lámaly," podotkl Pospíšil.
Přesto má atletika ještě jednu silnou zbraň. Přirozenou soutěž těch nejlepších o vítězství.
"Rekord je otázkou jednotlivce, ale souboj lidí zůstane pořád stejný," pravil Fišer.

Mužské světové rekordy posledních let
2000 - žádný
1999 - Tomáš Dvořák (8994 bodů v desetiboji)
            Maurice Greene (9,79 vteřiny na 100 metrů)
           Michael Johnson (43,18 vt. na 400 metrů)
1998 - Hicham El Guerrouj (3:26,00 minuty na 1500 metrů)
            Haile Gebrselassie (26:22,75 min. na 10 000 metrů)
1997 - Wilson Kipketer (1:41,11 min. na 800 metrů)
           Bernard Barmasai (7:55,72 min. na 3000 m překážek
1996 - Michael Johnson (19,32 vt. na 200 metrů)
           Jan Železný (98,48 m v oštěpu)
1995 - Jonathan Edwards (18,29 m v trojskoku)