Domluvit schůzku s ní nebylo jednoduché. Studuje pedagogickou fakultu ZČU, obor tělocvik – výtvarná výchova, do toho praxe na stavební průmyslovce a vlastní tréninky. „Hodně mi ve škole vycházejí vstříc,“ pochvalovala si Petržilková.
Právě díky studiu na vysoké škole se dostala k atletice, do té doby sportovala jen rekreačně. „Pan učitel Václav Salcman ve mně něco viděl. Přesvědčoval mě, ať zajdu na Škodovku. Chvilku jsem vzdorovala, přece jen už mi bylo 20 let, ale nakonec jsem šla a nelituju toho,“ usmívala se sympatická čtvrtkařka, která obdivuje Allyson Felixovou.
Dalším osudovým mužem v její atletické kariéře je trenér Jan Hanzl, bývalý mistr ČR na 400 metrů. „Když jsem asi po roce začala trénovat u něj, chytla mě atletika naplno.“ Vrcholem jejich společného snažení je cesta do Birminghamu.
Vy už jste běžela štafetu na Evropském poháru družstev, ale teď vás asi čeká vrchol kariéry.
To je bez debat, nominací jsem trumfla i ten Evropský pohár. Světový šampionát je o kus výše.
Jak se nominace zrodila?
Celé to iniciovala Lada Vondrová, která týden před mistrákem zaběhla čas 52,90. To je neskutečný čas a asi to nikdo nečekal. Svaz potom vypsal kritérium pro účast štafety, průměr časů 53,80. My ostatní jsme vycítily šanci a povedlo se. (Na halovém MČR byla Petržilková na 400 m třetí za 53,77 – pozn. aut.)
Co pro vás osobně znamená dosažený čas?
Svoje maximum jsem zlepšila o čtyři desetiny. Už v létě jsem cítila, že mám na čas pod 54 sekund. Bohužel jsem ale netrefila závod. Buď nevyšly podmínky, nebo chyběla kvalitní soupeřka. Věděla jsem, že ve mně něco je, ale že to bude takhle dobré… To jsem asi předčila i očekávání svého trenéra.
Jaký čas měl v plánech on?
Myslím, že tipoval tak 53,90.
Nakolik vaší formě pomohlo prosincové soustředění na Kanárských ostrovech?
Určitě hodně, natrénovali jsme velké objemy. A já dohnala zdravotní výpadek z podzimu.
Dá se po zkušenostech z Evropského poháru odhadnout, na jaké umístění by mohla česká štafeta v Birminghamu pomýšlet?
Neznám přesně účastnice, štafet by mělo být jedenáct. Kdyby se nám hrozně moc povedl rozběh, perfektně klaply předávky, mohly bychom se snad při troše štěstí dostat i do finále. Ale budou tam skvělé Američanky, Britky, Polky…
Na konci minulé sezony jste říkala, že vrcholem té letošní bude srpnové mistrovství Evropy v Berlíně. Pořád to platí?
Jasně, bude to vrchol. A to, že se teď povedl halový svět, je neskutečné povzbuzení.
V Berlíně už byste chtěla běžet i individuální závod?
No, uvidíme. Nemám teď v hlavě přesný limit, ale myslím, že na ten béčkový bych mít mohla. Zkusím o něj zabojovat.
