Nejen Evropanům to teď zní jako andělská hudba. Ale něco za něco. Bartyová je totiž už měsíce v dobrovolném, byť fešáckém „domácím vězení“. Zůstává královnou žebříčku WTA i přesto, že poslední zápas sehrála loni v únoru! Od té doby neopustila rodnou australskou půdu. Žádné turnaje v časech letního restartu, žádné US Open ani Roland Garros. Jen odpočinek a trénink.
Na nejvzdálenějším z kontinentů se má Bartyová volněji, nikoli však úplně volně, jak vylíčila v rozhovoru pro web tennis.com. „Největší výzvou je, že tu se mnou není Tyzz (trenér Craig Tyzzer). Já žiju v Queenslandu, on ve Victorii a kvůli zavřeným hranicím mezi jednotlivými státy jsme se nemohli vidět od března do října,“ popsala. „Tak jsme na jeden kurt dali kameru a Tyzz moje tréninky v časech lockdownu sledoval na dálku. Museli jsme se přizpůsobit.“
Bartyová není přítomna ani v Abú Zabí, kde od středy běží hlavní soutěž první velké akce roku. Do SAE přiletěly Sofia Keninová, Karolína Plíšková, Aryna Sabalenková, Elina Svitolinová a další, jiné členky špičky raději míří vstříc žhavému australskému lednu – a také povinné karanténě, byť s možnostmi pro trénink. Bartyová se těmto nesnázím spolu se svými krajany vyhne. Ztělesňuje tím pádem upravené pořekadlo: když nemůže světová jednička za tenisem, musí tenis za ní. Že to ale trvalo!
 |
„Už se nemůžu dočkat návratu na kurty. Už aby to začalo,“ těší se. „Je skvělé, že můžeme ještě před Australian Open u nás odehrát pár turnajů. Není nic lepšího než možnost hrát doma. Snad u toho budou i nějací diváci,“ zadoufala.
To jasné pořád není. Stejně jako její forma. Ani sportovní všeumělka Bartyová – zručná i v kriketu či ve zmíněném golfu – netuší, co udělá s jejím uměním skoro rok bez ostrého duelu. „Ale čas navíc, který jsme dostaly, mi dal možnost zapracovat na pár věcech,“ řekla. „Cítím se dobře, nabitá silou. Chci odstartovat tak dobře, jak to jen půjde.“
Ale při vší úctě: ani Bartyová za sebou nemá grandiózní kariéru Rogera Federera, jenž po dlouhé pauze vystřihl natolik suverénní comeback, že se zdálo, že žádnou přestávku nikdy neměl. Zvýhodnit ji může to, že se bude moci připravovat bez karanténních omezení, proti bude zase stupňovaný tlak.
Vždyť poslední grandslamovou šampionkou na domácím turnaji je Chris O’Neilová (1978), poslední australskou finalistkou Wendy Turnbullová (1980) a mužský triumf je dokonce z roku 1976. Dávno tomu! Očekávání jsou tudíž na maximu. Australané své hvězdy milují, fandí jako diví – ale chtějí hodně. „Upřímně, místo každodenních tiskovek bych radši seděla doma a užívala si svůj klidný život,“ přiznala Bartyová loni.
Tedy slunce, procházky se psem a zápolení na greenu, posezení u kávy... Loni to docela dohnala, jenže na úkor odehraných zápasů. Její blížící se návrat do tenisového dění bude patřit k tahákům roku.
