„Nepovedené výsledky v posledních závodech i přetrvávající zdravotní problémy, které mi v posledních měsících nedovolovaly plnohodnotně trénovat, mě po rozmýšlení dovedly k tomuto závěru,“ napsal Hájek ve svém oficiálním prohlášení.
Ještě před týdnem přitom harrachovský skokan závodil na podniku Grand Prix v ruském Čajkovském, kde vybojoval dvacáté místo, své letní maximum.
Proč se dlouholetý reprezentant a člen Dukly Liberec rozhodl skončit uprostřed přípravy na novou sezonu? V textu, který poskytl serveru skoky.net, poněkud záhadně uvádí: „Důvodů je více a já nechci nikoho, kdo pro skoky u nás něco dělá, a to včetně sebe, ani kritizovat, ani obhajovat.“
Podle informací MF DNES měl Hájek opakované problémy se životosprávou, a to nejen při reprezentačních soustředěních, ale i při vlastních závodech. Vše mělo vyvrcholit koncem srpna při Kontinentálním poháru ve Frenštátu pod Radhoštěm.
Skokanským šéfům došla trpělivost a vyloučili Hájka z reprezentace. Následně dostal výpověď i od svého zaměstnavatele Dukly Liberec. „Museli jsme reagovat na jeho vyřazení z reprezentace a rozvázali jsme s ním dohodu o pracovním poměru ke třicátému září,“ potvrdil šéf Dukly Michael Georgiev.
„Je mi to líto, Tonda byl dlouholetý reprezentant a spoléhali jsme na něj hlavně při letech na lyžích. Dnes je ovšem skokanský sport tak vyrovnaný, že musíte trénovat opravdu naplno a některé věci prostě nelze donekonečna přehlížet.“
Šéf skokanského úseku Leoš Škoda rozhodnutí Hájka o ukončení kariéry ocenil. „Postavil se k tomu zodpovědně. Pokud se bude chtít někdy vrátit, nikdo mu v tom nebrání. Nějaké problémy tam byly, ale už s ohledem na samotného závodníka se v tom nechceme zbytečně pitvat,“ uvedl Škoda.
Antonín Hájek patřil k velkým talentům českého skoku - a miláčkům fanynek. Skákat začal v Harrachově pod vedením věhlasného kouče Dalibora Motejlka. Ve Světovém poháru poprvé závodil už v necelých sedmnácti letech. V roce 2005 skončil čtvrtý na juniorském mistrovství světa.
Jeho kariéru poznamenala vážná autonehoda v roce 2008, po které musel na několik operací a v následujícím roce přišel o světový šampionát v Liberci.
Po návratu v roce 2010 se blýskl dvěma čtvrtými místy ve Světovém poháru a na olympijských hrách ve Vancouveru skončil na velkém můstku sedmý. V závěru sezony vybojoval osmé místo na mistrovství světa v letech na lyžích. Ve slovinské Planici v závěrečné sérii dolétl na 236 metrů, což je dodnes platný český rekord.
