Jaký byl váš sváteční den?
Vydařený. Finálová účast se počítá, je to moje první finále ve Světovém poháru.
Takže skvělá zkušenost.
Je to super, jako nováček v seniorském týmu nemám co ztratit, nikdo ode mě nic nečeká, můžu jen překvapit.
Byla jste před prvním velkým finále nervózní?
Úplně ne, tam už není co ztratit. Buď to pošlete a dobře dopadnete, nebo to pokazíte, není nic mezi. Nervóznější jsem byla v semifinále.
Přitom to vám sedlo o něco líp, ne?
Řekla bych, že jo, že ta semifinálová jízda byla o něco lepší. Ta finálová mohla být v dolní pasáži rychlejší, protože to, co jsem nahnala nahoře, jsem rychle ztratila dole, takže se to vyrovnalo.
Co se stalo v té druhé polovině trati?
Já si nějak špatně najela do té protivodné branky a voda mě vytáhla nahoru. Jak je tam ten válec, přes který jsem skákala, tak si mě podržel, zůstala jsem tam viset asi šest sekund. A když se mi podařilo z něj vyjet, nedokázala jsem už udržet hlavu vcelku.
Kromě slalomu studujete i obor Profesionální pilot na Dopravní fakultě ČVUT. Stíháte během tréninků i létat?
Mám celé léto plné vody, jezdíme po Světových pohárech, mistrovství světa, třiadvacítkové akce, takže nemám úplně čas lítat, ale teď mi končí zkouškové, tak si nějaký čas najdu.
Kdy jste naposledy letěla?
Naposledy minulý týden, měla jsem své první sólo, takže super.
Byla jste nervózní stejně jako při závodech?
Vůbec. V letadle se cítím úplně jinak, je to taková svoboda. Na vodě sice taky, ale furt tady bojujete s vodním živlem, tak je to něco jiného.
