Jenomže ani tento klub Křížové zlatou radost nepřinesl. Dlouhá léta symbol slovenské basketbalové síly totiž našel na tamních palubovkách přemožitele - loni i letos se na trůn posadila Delta Košice a pětadvacetiletá hráčka z Hradce tak jen rozšířila svoji stříbrnou sbírku.
V ní už má stejné medaile z juniorských šampionátů i ze slovenské ligy, které získala se Slovanem Bratislava. „Být druhý není špatné, ale mě už to trochu štve," říká s nadhledem hráčka, jež se na své druhé slovenské angažmá vydala z Hradce Králové, „jsem asi stálá vicemistryně."
Když jste do Ružomberoku před dvěma lety odcházela, prožíval tento klub slavné období vyzdobené mimo jiné úspěchy v Evropské lize. Jenomže právě tehdy se prakticky celý tým vyměnil a vypadalo to, že jeho ambice půjdou dolů.
Jenomže nešly, všichni očekávali, že se zase bude vyhrávat a že získáme titul. Tehdejší situaci brali jen jako obměnu kádru. Realita však byla jiná. Trochu to možná připomínalo období, než začal Ružomberok svoji slavnou éru. Také tehdy to hned nebyl hvězdný tým, který téměř každého porážel.
Hned v prvním roce vašeho angažmá Ružomberok po dlouhých letech titul nezískal. Jak to v klubu přijali?
Bylo to pro všechny i pro mě obrovské zklamání, ale pak všichni včetně fanoušků uznali, že to mělo reálný základ. Delta měla loni zkušenější tým a na hřišti se to projevilo. Vždyť my měli nejmladší kádr v Eurolize. To se muselo projevit.
Titul se vám však nepodařilo získat ani letos.
To už bylo o něčem jiném. Titul všichni čekali, hlavně funkcionáři byli až moc motivovaní. Z toho vznikaly problémy. Třeba vztah trenéři - prezident klubu nefungoval, byla z toho velká nervozita. Navíc jsme opět doplatili na špatný začátek sezony.
V čem?
Ztratily jsme několik zápasů, zbytečně jsme je prohrály a pak už jsme se nemohly dostat v základní části na první místo. Takže i když jsme třeba Deltu Košice porážely, tak jsme do play-off šli z druhého místa.
To se pak ukázalo být velmi důležité ve finále. Znovu jste ho hrály s Deltou, prohrály jste až v pátém, rozhodujícím zápase. Jak série vypadala?
Rozhodovalo se v domácím prostředí a v tom jsme měly díky druhému místu nevýhodu. Ale nebylo to jen o tom. Týmu určitě neprospělo, že se u něj stále měnili trenéři. Během dvou let jich v Ružomberoku bylo pět. Také hráčky se stále střídaly. I během sezony. Před play-off klub angažoval dvě Američanky, jenomže do týmu moc nezapadly. Měly krátký čas na adaptaci, navíc se prezentovaly typicky americkým způsobem hry a víc než na tým koukaly na své statistiky.
Pátý zápas jste prohrály o patnáct bodů. Kdy se rozhodlo?
Na konci prvního poločasu, kdy nám soupeřky utekly na rozdíl deseti bodů a pak si tento náskok už jen udržovaly. Několikrát jsme sice snížily, ale nikde na takový rozdíl, který by nám dovolil zdramatizovat zápas. Prohrály jsme a Košice získaly titul přesto, že jsme podle mě měly lepší tým. Jenomže jejich tým se za dva roky obměnil jen minimálně a sehranost rozhodla.
Neprojevily se dvě prohrané finálové série na zájmu fanoušků o váš tým?
To bych neřekla, na zápasy chodilo dost diváků jak během sezony, tak v play-off. Zájem dolů nešel.
Když jste do Ružomberku odcházela, zněla smlouva na dva roky. Ty teď uplynuly, budete na Slovensku pokračovat?
Nikdy se nedá říct nic definitivně, ale zatím to vypadá že ne. Nedomluvili jsme se na podmínkách a také mě láká zkusit i jinou ligu, než je slovenská.
Můžete tedy hodnotit, jak budete na Ružomberok vzpomínat?
Určitě v dobrém. Zázemí, profesionální přístup, to vše bylo na úrovni. Navíc jsem si s tímto týmem poprvé mohla zahrát v Evropské lize. Zklamání je samozřejmě z toho, že jsme ani jednou nezískali titul.
A vy osobně jste byla se svým působením spokojená?
Na Slovensku jsem byla dvacet měsíců a osmnáct z nich bylo velmi dobrých. Dostávala jsem dost prostoru, hrálo se mi dobře. Před letošním play-off jsem si však zranila a pak už to bylo horší. Musím však přiznat, že to asi nebylo jen zraněním. Trenér vsadil na individualistický styl Američanek.
Na Slovensku pravděpodobně své působení končíte, vrátíte se domů?
K tomu bych se zatím nerada vyjadřovala. Nějaké nabídky mám, ale zatím není nic podepsané.
