V ostravské hale už na spoluhráčky čekala kapitánka týmu univerzálka Aneta Havlíčková. Ta s nimi v zámoří nebyla. Ale i ona si užila trochu exotiky... Na Maledivách.
„Vdala jsem se, takže to byla taková svatební cesta, ale spíše dovolená,“ řekla Havlíčková, která s vrcholovým volejbalem začínala v pražském Olympu. „Důvody, proč jsem nebyla s družstvem, byly i zdravotní. Moje tělo si celkově potřebovalo orazit. Trenér Pommer chtěl, abych byla na Final Four, a tak jsme se takto dohodli.“
Odpočinula jste si?
Ano, ale musela jsem vyřídit i spoustu věcí, které nestihnu během roku, když nejsem tady v Čechách. Hlava si však odpočinula, což je u ženských strašně důležité. Volno jsem vážně potřebovala a doufám, že teď jsem připravená týmu pomoci.
Pod jakým jménem vás fanoušci v české sestavě najdou?
Stále pod dívčím. Kvůli volejbalu jsme si nechala svoje jméno, ale přidám k němu i manželovo – Kocmanová.
Trenér Pommer říkal, že jste minulé tři týdny trénovala s muži, abyste se udržovala v kondici. Jaké to bylo?
Trénovala jsem v Jablonci před národním týmem chlapů, abych dostala znovu cit do ruky. S muži jsme se ale nepřipravovala, jen mi od nich pomáhal Zdeněk Sklenář, protože sám toho člověk moc neudělá.
Vy jste devět let v cizině. Je pro vás vzácnost zahrát si v Česku?
Určitě, ale to je, pokud jde o reprezentaci, asi pro každou hráčku, i pro ty, co hrají českou extraligu. Hrát doma je kouzlo, člověk si to užívá více a pro nás, co jsme v zahraničí, mají takové zápasy asi ještě větší náboj. Přijedou se podívat rodiny.
Čeká vás Final Four. Dá se to brát i jako příprava na srpnovou baráž o postup na mistrovství světa?
Dá, ale přece jen je to významná akce. Tou další bude kvalifikace na šampionát. Je fajn zahrát si s týmy, co jsou tady v Ostravě, protože jsou to silné soupeřky. Můžeme zjistit, na čem ještě potřebujeme zapracovat.
Letošek je pro vás mimořádně nabitý – kvalifikace na mistrovství světa a následná baráž, Světová Grand Prix, mistrovství Evropy. Není toho moc?
To ano, ale naše hlava je vždy nasměrovaná na tu danou akci, na tu se soustředíme.
Teď si moc volna neužijete, že?
Snad týden po nynějším Final Four. Pak už začne příprava na baráž a to už čas na odpočinek nebude, protože následovat bude evropský šampionát. Ale věděly jsme o tom už na začátku, s tím jsme do toho šly, takže se nemůžeme vymlouvat, že jsme unavené, že nemáme volno.
Minulou sezonu jste hrála za italské Pallavolo Scandicci. Budete tam pokračovat?
Tam jsem skončila, ale ještě nevím, kam půjdu. Pořád je to otevřené. Pro mě je novinka, že v červenci nevím, kde budu hrát příští sezonu. Uvidím, co přijde.
Je možné, že se vrátíte do Česka?
Jednou určitě (směje se), ale nevím, jestli už v příští sezoně. Stát se však může cokoliv. Pokud bych šla zpátky do Česka, tak by to nebylo na celou sezonu, ale na chvíli, než bych znovu přestoupila do zahraničí.
Předpokládám, že nouzi o nabídky nemáte.
Nějaké jsou, ale čekám na jednu, kterou bych uvítala. Itálie to však nebude.
Takže Polsko?
Opravdu o tom zatím nechci mluvit.
