Sám předtím se slzami v očích na tiskovce oznámil, že patrně uzavře kariéru v červenci na Wimbledonu.
O pět měsíců později se skotský válečník vrací na scénu. Nerozhodne-li matka příroda jinak a nespustí-li vytrvalý liják na Queen’s Club v Londýně, nastoupí ve čtvrtek v páru s dalším španělským borcem Felicianem Lopezem proti Kolumbijcům Cabalovi s Farahem.
Dojatý Andy Murray a jeho loučení na lednovém Australian Open. Bylo předčasné?
„Nečekal jsem, že se ocitnu v téhle situaci,“ píše se v jeho pravidelném sloupku pro BBC.
Po dvaceti měsících utrpení se rozhodl pro druhou a zásadnější operaci poničené kyčle. Po kurtech se často belhal, až vzbuzoval lítost přihlížejících.
„Nemohl jsem pořádně chodit, spát ani si hrát s dětmi. Nemohl jsem si bez bolesti natáhnout ponožky ani zavázat tkaničky u bot.“
Na radu vynikajícího amerického deblisty Boba Bryana kývl na zákrok, při němž se povrch kloubu i jamky opatří kovovým obalem (obvykle slitinou kobaltu a chromu) a který je k organismu šetrnější než klasická náhrada opotřebované kyčle protézou.
Murray sní o životě bez bolesti: Jestli tohle měl být konec, byl krásný |
Bryan se po něm loni za necelý půlrok zotavil, se svým dvojčetem Mikem znovu válí na dvorcích a inspiroval tak trojnásobného grandslamového šampiona a majitele dvou zlatých olympijských medailí.
Murray nyní reportérovi BBC vysvětlil, proč se po návratu z Austrálie svěřil do rukou Sary Muirheadové-Allwoodové, velmistryně chirurgie, jež v minulosti úspěšně opravovala stejnou část těla britské královny matky.
„Neslibovala mi zázraky. Ptal jsem se jí, jak můžu vědět, že je dobrá. Ona odpověděla, že nemůžu.“
Vzápětí mu ovšem její péči doporučila řada známých z lékařského prostředí, což Murray považoval za osudové znamení.
Po opuštění nemocnice zjišťoval, že volil správně.
V polovině května mohl bez obtíží pokleknout při pasování na rytíře v Buckinghamském paláci.
Zanedlouho už zase pohodlně dováděl s dcerami, prolézal tunely a svištěl po skluzavkách.
Objevil kouzlo únikových her.
Vrátil se k oblíbenému golfu, plné kondiční přípravě a především samotnému tenisu.
Poté, co se pro turnaj v Queen’s Clubu domluvil s veteránem Lopezem, začal mu posílat zprávy hodnotící jeho výkony v singlu.
„Pořád je neskonale soutěživý,“ prohlásil pobaveně Španěl.
Pakliže se dvaatřicetiletý Skot na londýnské trávě bude cítit dobře, zřejmě se objeví též ve čtyřhře na Wimbledonu.
Tradiční slavnost v All England Clubu původně hodlal pojmout spíš jako smutnou tečku za slavnou životní etapou. Po vydařené operaci by se však mohla stát součástí jeho čerstvého startu.
Ať už se nadále bude věnovat pouze deblu, v němž by se jeho svaly, kosti a šlachy tolik nenamáhaly. Nebo si vzkříšený tenisový nebožtík dokonce troufne na dvouhru, v níž několikrát přerušil nadvládu svaté trojice Federer, Nadal, Djokovič. Pak by se ukázalo, že se s ním (nejen oni) v lednu loučili poněkud předčasně.
