Jako kapitánka Hradeckých lvic se jí to poštěstilo v neděli večer, kdy společně se svými spoluhráčkami vybojovaly prvenství v Českém poháru.
Po řadě stříbrných a bronzových medailí hlavně v posledních letech ať už v ligové soutěži či v pohárových, Lvice poprvé vystoupaly až na samotný vrchol.
„Nádherný pocit, dlouho jsme na nějakou trofej čekaly,“ neskrývala hradecká kapitánka nadšení z víkendu v Karlových Varech, který týmu přinesl historický zápis nejen do klubové kroniky, ale i do té, v níž se píše o českém basketbalu.
Několikrát jste byly v posledních letech k trofeji blízko, třeba loni jste prohrály právě v Českém poháru ve finále jen těsně.
O to je letošní euforie sladší. Pocit, když něco vyhrajete, se nedá popsat. Loni jsme se musely smutně dívat, jak slaví ony, letos to bylo obráceně.
Pro vás to byla letos druhá možnost nějakou trofej získat. před dvěma týdny jste hrály finále Středoevropské ligy a prohrály s týmem, který jste předtím v základní části dvakrát porazily. Necítily jste větší šanci právě tam?
Abych pravdu řekla, tak jsem si to také tak nějak myslela. Ale to je sport. I když jsme Piešťany předtím opravdu dvakrát přehrály, tak tentokrát byly lepší. měly tam novou Američanku a takhle to vyšlo. Na druhé straně Český pohár stavíme asi o trochu výš. Cítila jsem to z motivace týmu, možná pro nás měl větší význam.
Všeobecně se má za to, že vám v semifinále trochu pomohl los, protože jste dostaly, podle letošních ligových výsledků, nejslabšího účastníka finálového turnaje. jenomže s pražskou Slavií jste letos obě ligová utkání prohrály. Jak jste si věřily v poháru?
Souhlasím s tím, že jsme to měly jednodušší. Nejen v tom, že jsme hrály se Slavií, ale i v tom, že jsme hrály první semifinále a měly pak víc času před finále. Je také pravda, že nám ani jedno ligové utkání se Slavií nevyšlo, hrály jsme proti nim špatně, ale my jsme si tentokrát věřily. Víme, že jsme lepší a potvrdily jsme to. Hned od začátku jsme vedly a pak náš náskok nešel pod dvacet bodů. Bylo to pro nás jednoznačné.
Ve finále jste stejně jako loni narazily na KP Brno, letos druhý tým základní části. Loni jste těsně až v závěru zápasu prohrály, jak jste se cítily letos?
S nimi je to vždycky těžké. Hrají dost podobným způsobem jako my, spoléhají také na dost agresivní obranu, proto ani nepadlo moc bodů.
Co rozhodlo, že jste jich nakonec vstřelily víc než soupeřky?
Podle mě jsme chtěly víc. Navíc holky hrály výborně a v rozhodujících chvílích nás podržela Týna Minarovičová, která dala v závěru důležité body. Jako by byla bez nervů. Navíc jsme po celý zápas vedly.
Soupeřky ale před koncem vyrovnaly a vypadalo to na velké drama?
Po těch jejich dvou trojkách ano, ale zvládly jsme to a podle mě zaslouženě. Byl to zápas přes kopírák loňského, jen obráceně.
Už zítra vstupujete do čtvrtfinálové ligové série s Nymburkem. Hodně velká psychická vzpruha?
Já doufám, že ano. Nemáme to jednoduché. Nymburk je silný a ještě se posílil, ale můžeme si věřit, že není neporazitelný.
