Teď by rád pomohl týmu do finále české Bitters ligy. Czech Bowl se v půli července bude hrát v Ostravě a Steelers by v něm chtěli oplatit pražským Black Panthers loňskou porážku.
„Byl jsem out na celou sezonu, docela mě to zasáhlo. Ale kluci z týmu se poskládali na PlayStation a na hru Madden (videohra amerického fotbalu), abych to měl aspoň trochu vykompenzované,“ říká 20letý hráč, který už má za sebou i zkušenost z Ameriky.
Jaké to je běhat proti chlapům, kteří mají třeba 140 kilogramů? Musíte překonávat strach a bolest?
Kvůli té zlomené noze jsem měl strach běhat středem, měl jsem mentální blok kvůli tomu, že se to může stát znovu. I v minulé sezoně jsem to lehce měl, raději jsem běhal okolo, když jsem měl tu možnost. Teď už to postupně opadává. Ti 140kiloví mají tu nevýhodu, že mě nemůžou chytit. Horší jsou stokiloví a rychlí, kteří jsou tvrdí. Od nich to bolí mnohem více.
Předloni jste byl v Bitters lize Objevem roku, loni jste měl rekordní sezonu, v hodnocení nejužitečnějšího hráče ligy vás překonal jen quarterback Black Panthers Jan Dundáček. Letos vám to ale tolik nejde. Kde je problém?
Myslím si, že minulou sezonu byla situace pro celý tým lehčí, jednodušší. Byli jsme outsider ligy, nikdo od nás nečekal velké výkony, kdežto letos je to těžší. Každý je na nás hladový a mám pocit, že my tak hladoví nejsme, jako jsme byli loni.
Dominik Dvorský20letý runningback Ostravy Steelers začal s americkým fotbalem v roce 2013. V sezoně 2016 byl v Bitters lize Objevem roku, loni zažil rekordní sezonu – nasbíral nejvyšší počet yardů v jedné sezoně (874) a společně s McCaskillem drží rekord v počtu touchdownů v sezoně (11). Živí se jako bezpečnostní pracovník na Letišti Leoše Janáčka Ostrava. |
Doléhá na vás tlak, zodpovědnost za výsledky?
Určitě. Sice před zápasem necítím nervozitu nebo něco podobného, ale tlak tam je. Nemyslím si, že bych hrál hůře než loni, jen jsme v jiné situaci. Ani offense line nám nešla ze začátku jako loni a hlavně ostatní týmy věděly, že budeme především znovu běhat. Stahovali se proti nám do boxu. Teď se Stevenem (Wilkenem, novým quarterbackem Steelers) se box více otevře, snad budu mít více prostoru se ukázat a běhat více.
Zákulisím se nese, že by to chtělo více pokory, ubrat na řečech a přidat na hřišti. Co na to říkáte?
Já to chápu, že někomu možná lehce lezu krkem, ale já se fotbalem bavím a dělám si, co chci, co uznám za vhodné. Vím, že v některých věcech bych se měl kontrolovat, ale když to řeknu naplno – kdybych měl být pokorný, tak nejsem tam, kde jsem. To, že jsem možná trochu namyšlenější, mě posouvá dál. Chci, aby moje a týmové výsledky byly lepší.
Je na vás vidět, že pro to hodně děláte i v posilovně. Jak často cvičíte?
Když jsem ještě chodil do školy, zvládal jsem posilovnu i šestkrát týdně plus normální tréninky. Teď, když jsem začal pracovat, je to těžší.
Dominik Dvorský
Při hře hodně těžíte z rychlosti. Měřil jste si čas na stovku, nebo třeba na 40 yardů jako v NFL?
Stovku jsem si neměřil nikdy, ale na čtyřicet yardů jsem měl neoficiálně 4,73 (rekord zámořské NFL je 4,22).
Učíte se třeba i sledováním NFL, máte nějaký vzor runningbacka?
Za minulou sezonu jsem si hodně oblíbil Kareema Hunta z Kansas City Chiefs, který hraje taky s číslem 27. Líbí se mi jeho styl. Je hodně silový runningback, ale i rychlostní typ. Hodně skáče přes lidi, což jsem taky minulou sezonu dělal často. To je můj oblíbený hráč. Ale líbí se mi třeba i Leonard Fournette.
Vy už jste se do Ameriky po minulé sezoně s fotbalem podíval. Jaký to na vás udělalo dojem? Je reálné, že byste se vydal opravdu hrát, ne „jen“ trénovat?
S Amerikou je to složitější. Přiletěl jsem tam v období, kdy skauti nebrali moc ohledy na eventuální nováčky do prvních ročníků na college. Luke Wildung (bývalý spoluhráč a trenér z Ostrava Steelers) se snažil domluvit se s headcouchi několika týmů, že bych aspoň viděl to prostředí a třeba bych přiletěl na jaro. Absolvoval jsem pár tréninků na dvou školách, kde mi to umožnili, celkem jsem byl na čtyřech školách. Docela jsem se jim prý zalíbil, ale řekli mi, že nejsou v období, kdy nabírají nováčky. Viděli moje highlighty z minulé sezony, říkali, že by chtěli vidět moje highlighty z tohoto roku, podle toho by se to mohlo odvíjet. Ještě bych musel splnit testy z angličtiny, se kterými bych nemusel mít problém, ale další věc je, že jsem si tady našel práci. Nejsem tomu úplně nakloněný, byla by to hodně složitá cesta, i časově náročná. Musel bych studovat, hrát i pracovat, protože školné by mi nestačilo. Kdybych si chtěl něco koupit, neměl bych prostředky. A rodiče by mě nepodpořili až tak velkou částkou.
V klubu teď máte nového quarterbacka z USA Stevena Wilkena, kterému musel v polovině sezony uvolnit místo Luke Wildung. Jaká byla vaše reakce na změny v týmu?
Ze začátku to bylo pro mě těžké, protože Luke je vlastně můj nejlepší kamarád a bylo to i pro mě takové osobní. Ale fotbal se už i u nás stává byznysem a on byl placený hráč. Na druhou stranu jsem rád, že neodletěl zpátky do Montany. Je v Brně, takže to k sobě nemáme tisíce mil, ale dvě stovky kilometrů, což je kousek, dvě hodiny autem. Plán je takový, že až skončí sezona, že by tu zůstal a byl by v Česku nějakou dobu. Ze začátku jsem ze změn byl skleslý, ale jestli nás má Steven dostat do Czech Bowlu, který bude v Ostravě, tak jsem jenom pro.
Minulý zápas jste nemohl hrát kvůli disciplinárnímu trestu. Bylo těžké v předchozím utkání s Black Panthers ukrotit emoce?
Ostrava se s pražskými týmy moc nemusí a teď zpětně, když si to přehrávám, tak si říkám, že to bylo zbytečné. Ale ozvala se mi hodně hráčů z jiných týmů, že když viděli, co soupeř udělal, zachovali by se stejně jako já. Dopadlo to tak, že jeden z našich linemanů nás shodil na zem, takže to vypadalo, že jsme se porvali, ale byla to jen strkanice, nic vážného. Poučil jsem se, jeden zápas jsem si odseděl, budu krotit emoce.
Je pro vás motivací česká reprezentace?
Dva roky jsem to na kempu zkoušel, pokaždé jsem se dostal, ale jako student jsem neměl finanční prostředky na cestování na tréninky do Prahy, na placení cest do Londýna, bylo to finančně náročné. Řekl jsem si, že mě to tolik netáhne. navíc s určitými hráči, kteří v nároďáku jsou, mám rozpory. Ale kdyby se ozval trenér a kdyby mi částečně finančně pomohli, neměl bych s tím problém. I bych si pak s těmi kluky zašel na pivo.
Jak dlouho chcete zůstat ve Steelers? Přemýšlíte třeba o přestupu v rámci Evropy?
Je to cesta, rád bych se podíval do Německa. Náš bývalý headcoach Dale Heffron se mi ozval, jestli bych neměl zájem jít do Marburgu. Ale kdybych tam šel, musel bych si už teď pět zápasů odsedět. Ptal se mě v době, kdy odešel Luke Wildung, jestli chci zůstat ve Steelers, protože věděl, že jsme s Lukem kamarádi. Řekl jsem mu, že letos asi ne, ale pokud by to šlo příští rok, chtěl bych to zkusit. Jsou tam lepší hráči, chci se podívat do GFL 1 (German Football League – německá liga amerického fotbalu).
