„Do Ostravy jsem se na minimálně jednu sezonu vrátil z rodinných důvodů. Přerušil jsem svoji dráhu v Praze, ale nelituju, je to nová zkušenost,“ řekl letos 31letý Synáček.
V neděli jste nastoupil proti Panterům. Jaké to bylo?
Speciální, takové nezvyklé. Znám ty lidi velice dobře z tréninku, mám tam řadu kamarádů. Teď jsem proti nim hrál naostro jako soupeř.
Jako nováček jste s mistrem prohráli 21:37. Co říkáte na výsledek? Mnozí čekali vyšší prohru.
Já větší rozdíl nečekal. Znám je dobře a - s úctou ke Steelers - přijeli s rezervním týmem. Rakouskou ligu z té sestavy pravidelně hrají dva tři. Třeba Honza Dundáček, to je persona. Pro kluky to byla nová zkušenost, měli respekt, možná i strach jen podle jména. První poločas, stejně jako minule v Trnavě, byl až moc opatrný. Na tom musíme zapracovat, nestačí hrát jen ve druhé polovině zápasu.
Nechybí vám zápasy v rakouské lize, kterou Panteři hrají?
Chybí, ta soutěž je velice kvalitní. Ale tady v Ostravě můžu tvořit a rozvíjet talenty, které tu jsou. Finance v klubu sice chybí, ale herní potenciál tu je, to mě baví.
V prvním utkání jste hrál na postu quarterbacka. Byla to velká změna?
Byl to jen jeden zápas a už nikdy proti téhle pozici neřeknu nic špatného... Je to fakt nejtěžší pozice na hřišti. Proto jsou v Americe quartebackové tak cenění.
Proti Panterům jste ale taky nehrál na svém postu. Proč?
Zranil se náš blokující running back, a protože jsem nejtěžší, hrál jsem fullbacka, což je něco jako blokující running back. Máme v kádru rychlejší lidi, proto jsem ustoupil a snažil jsem se dělat jim cestu.
Steelers jsou v první divizi nováčci. Jak vidíte tuhle sezonu?
Budu moc rád za jednu až dvě výhry. Pro kluky je to obrovská zkušenost. Rychlost, technika, kluci vidí, kolik práce mají před sebou. Tuhle sezonu musíme odehrát, jak umíme, a začneme se připravovat na příští. Chce to od září dělat drily, chodit do posilovny, konzistentně pracovat, abychom v lednu mohli vyběhnout.
