Překvapilo vás Šebrleho rozhodnutí?
Popravdě řečeno - nepřekvapilo. Už nějaký čas totiž říkal, že ho pata pořád bolí. Což v jeho věku není legrace, táhlo se to od loňska, takže jsem to tušil. Probírali jsme to i v Götzisu na konci května, kde už Roman nezávodil.
Co jste cítil po jeho pátečních slovech?
Bylo mi to líto. Taky jsem mu hned napsal, že jsem se těšil, až se dá dohromady a ještě si s ním zazávodím. To se dařilo jen dva roky, pokud byl zdravý, ale i ty dva roky byly perfektní.
Takže vám bude chybět coby tahoun a motivátor?
Přesně tak, protože závodit po jeho boku, když jsme se předháněli, to nemělo chybu. Je přece úžasné, když se jako mladý atlet můžete dotahovat na takovou legendu, snažit se jí vyrovnat. Bohužel to skončilo.
Jaký jste vlastně měli vztah? Byl vaším atletickým vzorem?
Atletický vzor jsem nikdy neměl. Byla mezi námi rivalita, ale zdravá, byli jsme přece parťáci na Dukle, i když já mám svého trenéra Rudu Černého. A nedávno v Götzisu se ke mně Roman choval perfektně, fandil mi, abych i v té zimě udělal výkon přes osm tisíc bodů, propočítával mi body, povzbuzoval mě. Z mého osobního zlepšení na 8075 se pak radoval se mnou.
Šebrle dlouho držel prapor českého desetiboje, nyní jste domácí jedničkou vy. Jste připravený na to, že na vás bude upřena větší pozornost?
Určitě, věděl jsem, že Romanovo loučení jednou přijde. Nic se nemění, pořád se budu snažit zlepšovat. Vedle Romana by to ale mělo větší grády. Nedá se nic dělat, dřív jsem se chtěl dotáhnout na něho, teď se budu snažit dotahovat na jeho výkony.
V jakém stavu je váš stehenní sval, kvůli kterému jste nezávodil na mítinku v Kladně?
Bylo to horší, než jsem předpokládal, z očekávaných dvou týdnů klidu byly tři. Teď už trénuju normálně, i když ještě ne úplně naplno. Myslím, že na mistrovství Evropy do 23 let, které bude v půli července v Tampere, už předvedu dobrý výkon.
Medailový?
Rozhodně. Doufám, že čtvrtá nebo pátá místa už jsou za mnou. Náš ročník je sice silný, bude tam pět dalších lidí, co mají přes osm tisíc bodů, ale já chci medaili. Nejlepší formu bych ale měl mít až na srpnovém seniorském mistrovství světa v Moskvě. A pořád věřím, že ještě letos udělám 8300 bodů. Vychází mi to právě na Moskvu.
