Co se vám teď vybaví, když se řekne Nicky Hayden?
Třeba historka z roku 2006, kdy vyhrál titul mistra světa v MotoGP. Byl to můj druhý rok v mistrovství světa, jezdil jsem ještě stopětadvacítky, byl bez bodu. A on si to najednou v Anglii nakráčel do našeho hospitality (týmová restaurace). Líbily se mu holky, co jsme tam měli, tak přišel, že má hlad, jestli mu dáme najíst. Pro mě bylo neskutečné, že se takový člověk, co jede o titul, zastaví. Je mi ho teď moc líto, protože to byl skvělý jezdec. A především skvělý člověk. Lidi ho měli rádi, tedy hlavně fanynky.
Na mě působil, že byl ve světě MotoGP trošku jiný. Otevřený, usměvavý, zatímco ostatní piloti jsou často uzavření, soustředění.
Asi byl. I když jsem ho osobně neznal tak jako jiné. Povídali jsme si, ale nebyli jsme obrovští kamarádi, takže to nemůžu úplně porovnávat. Ale řekl bych, že máte pravdu.
Co jeho hodně americký přízvuk? Někdy jsem měl co dělat, abych pochytil, o čem mluví.
To je pravda. Neměl jsem problém mu rozumět, ale pořád dokola říkal: You know. Bylo to úsměvné.
Když jste vstoupil do MotoGP, byl jezdcem tovární stáje Ducati. Vy jezdil se stejnou motorkou. Spolupracovali jste?
Ne. Jezdci obecně takhle nespolupracují, jen týmy si maximálně předají data. Závodil i za tým Aspar jako teď já. O víkendu jsme jeho situaci probírali, ale nerozebírali to do detailů. Soustředili jsme se na závody. A vlastně nebylo co rozebírat, každý ještě věřil.
Lidi často považují motorsport za nebezpečný. Neukazuje ale případ Haydena i třeba lyžařské nehody Michaela Schumachera, že nebezpečí číhá všude?
V minulosti jsem už několikrát přemýšlel nad bezpečností motorsportu... Teď to nechci říct špatně, ale když se podíváte kolik známých jezdců je v motorsportu, ať už v F1, MotoGP, superbicích, dalších odvětvích. A vezmete si, komu se stala taková tragédie v civilním životě. Tak si moc případů nevybavím. Zaklepu to na hlavu, ale kromě těch zmíněných o velkém průšvihu nevím. Nicky ten boj nezvládl, u Schumachera to pokračuje, jak pokračuje. Je to nepříjemné, jenže bohužel je to součást života. Asi každý člověk zná někoho, komu se stala tragédie. My tady v paddocku jsme jedna velká rodina, ale naštěstí moc tragických příhod tu není.
Tragická nehoda se mu stala při cyklistickém tréninku. Ten je u motocyklových jezdců oblíbený, že?
Ano, protože jste pořád na dvou kolech. Je to dobrý trénink. Kluci se znají s cyklistickými profesionály, často spolu i trénují a jezdí. Když jsou na závodech, tak ve volnu - ani nevím, jestli to není zakázané - jezdí po okruhu, což je téměř bezpečné. Ale kde jinde chcete trénovat? Kolo prostě musíte vytáhnout na silnici.
Když se podíváte na Haydenovu kariéru, nemáte pocit, že mohl dosáhnout víc?
On ale dosáhl na titul mistra světa MotoGP, což je nejvíc, co mohl. Když se podíváme na letošek, tak neměl materiál v superbicích materiál, kterého by byl hoden. Na víc tedy určitě měl, ale takhle to v motorsportu je. Zažil jsem to já i jiní. Záleží na materiálu, stroji a podle toho jedete.
