Na přelomu března a dubna, ve 33 letech, získala v Miami jubilejní 30. titul, v žebříčku vylétla na desátou příčku. Ze zámoří si však přivezla i zdravotní potíže, kvůli nimž stihla před Roland Garros jediný antukový zápas. A přímo v Paříži narazila hned na první, velmi houževnaté překážce.
V předchozích dvou ročnících jste zde vypadla v kole druhém, potvrdilo se tedy, že vám turnaj příliš nesedí?
Během zápasu mi to hlavou problesklo. Nejde o můj nejšťastnější grandslam. Nejemocionálnější byl můj comeback (v roce 2017, kdy se vrátila po pořezání ruky), který se mi vrátí vždycky. Takže vlastně v něčem je tenhle grandslam i dobrý.
Hořký den v Paříži. Lehečka a Vondroušová mírnili pětinásobný český smutek |
Dvaadvacetiletá Cocciarettová se po zápase vyznala, že vás obdivuje.
Neposlouchala jsem ji, docela rychle jsem utekla, ale připadám si trochu stará, co si budeme povídat. Ale na druhou stranu je pěkné, že o mě někteří mají tak hezké mínění.
S čím jste se na kurtu nejvíc prala?
Už byla docela zima, míče neletěly tolik, jak bych chtěla. A soupeřka nehrála vůbec špatně, nedala mi nic zadarmo, já navíc bojovala sama se sebou, rozhodně bych se chtěla líp hýbat a míň kazit.
Jak vás ovlivnily nedávné potíže s nohou?
Po Miami mi trvalo dlouho, než jsem se dala dohromady. Před Paříží jsem kvůli bolavé noze pořádně ani netrénovala, nemohla jsem běhat ani hrát tenis. Jen jsem cvičila, tenis jsem zkusila až v posledních pár dnech, což bylo na pohybu i hře vidět. Na antuce si to musíte odmakat, odtrénovat. Chybí mi i zápasy, měla jsem jediný v Madridu, který nebyl nejlepší (prohra s Němkou Niemeierovou 6:7 a 1:6). Byla jsem vlastně ráda, že jsem se zúčastnila, protože bylo možné, že ani nenastoupím.
Kdy jste se rozhodla, že hrát budete?
Věděla jsem, že odletím a rozhodnu se tady, jestli se bolest nevrátí. Když to bolí, je to peklo. Ale jelikož se bolest nevrátila, šla jsem do toho.
Roland Garrospříloha iDNES.cz |
Co přesně vás trápilo?
Už spoustu let mám na noze výrůstek, bota mi tlačí na achilovku, bolí to při každém pohybu. Teď se mi tam vytvořil větší zánět, takže jsem se dlouho dávala do kupy. Potíže jsem si přivezla z Miami, kde jsem to asi přetáhla. Ale nestěžuju si, titul za to stál.
Mohou vás trable ohrozit i v travnaté části sezony?
Já vlastně nikdy nevím, kdy se mohou vrátit. Mám to stoprocentně pár let, pamatuju, že už na olympiádě v Riu, kde jsem bojovala o bronz. Proto i hraju ve starých botách, které jsou na patě měkčí.
Jaké turnaje teď plánujete?
Berlín, Eastbourne a Wimbledon. Na trávu se těším, jsem ráda, že antuka už je za mnou.
