V pelotonu nebyl snad nikdo, kdo by Cavendishovi triumf při jeho poslední účasti na italské Grand Tour nepřál. V závěrečných kilometrech britskému cyklistovi s rozjížděním spurtu pomáhal i jeho krajan Geraint Thomas, přestože jezdí každý za jiný tým.
Dvacátá první etapa Gira d’ItaliaSledovali jsme podrobně |
Cavendish (Astana) právě na Giru zapsal v roce 2008 své první kariérní vítězství na Grand Tour. A nyní v jeho poslední profesionální sezoně přidal další, celkově už sedmnáctý triumf na růžovém závodě. V součtu jich má po neděli neuvěřitelných 162.
Závěrečný den Gira začal oslavami. Exhibičním stylem jízdy se závodníci vydali z Říma k moři, pak se otočili, a vrátili se zase zpět do Věčného města, kde na ně čekalo šest čtrnáctikilometrových okruhů.
Většinu dne jel na čele pelotonu poctivě tým růžového muže Rogliče, tedy Jumbo-Visma. Jak kilometry do cíle ubývaly, iniciativu přebíraly sprinterské stáje. Práci jim neulehčila trojice cyklistů, která se asi šedesát kilometrů před páskou pustila do úniku. I když se k nim na závěr etapy ještě přidal nezmar úniků Magnus Cort, dvanáct kilometrů před cílem bylo celé pole pohromadě. Všichni už se chystali na hromadný dojezd.
Největším favoritem pro něj byl domácí Jonathan Milan (Bahrain-Victorious), tomu ale v cílové rovince došly síly příliš brzy.
Vítěz 11. etapy Pascal Ackermannn (UAE) zase neustál hektické chvíle a skončil na zemi.
Fernando Gaviria (Movistar) se jako stín držel Cavendishova zadního kola, ale na Britův suverénní nástup nenašel odpověď.
„Jsem opravdu šťastný,“ rozplýval se pak v cíli Cavendish, kterému gratuloval téměř každý z pelotonu i organizátorů. Pro Brita, který se rozhodl ukončit po této sezoně kariéru, je to navíc první vítězství od začátku roku.
„Tým jel výborně, moji kamarádi jeli výborně … mám opravdu skvělé kamarády,“ uculil se Cavendish v narážce na Thomasovu pomoc. „Jsem docela naměkko. Vyhrát v Římě je vážně krásné,“ řekl.
Pro růžového Rogliče se poslední den závodu odehrál bez komplikací. Jeho tým se oblékl do růžových ponožek, růžových rukavic a kola Jumba dostala pro nedělní dojezd růžové omotávky. Možná, že společně se žluto-černými barvami stáje to není nejmódnější barevná kombinace, Rogličův tým si tím ale oslavy jeho triumfu nenechal pokazit.
Růžová cesta
Už dlouho před startem 106. ročníku se hovořilo o Rogličovi jako o jednom ze dvou hlavních favoritů na vítězství. Vyhlížel se jeho souboj na italských silnicích s Remkem Evenepoelem (Quick-Step). Jenže toho si fanoušci užili jen první týden.
Mistr světa nejprve likvidačním způsobem ovládl úvodní časovku, oklepal se z dvou pádů a v deváté etapě, pětatřicet kilometrů dlouhé časovce, byl opět nejrychlejší. Z prvního místa celkové klasifikace měl 45 sekund náskoku na nejbližší soupeře a zdálo se, že má skvěle nakročeno celý závod vyhrát.
Jenže ještě ten večer přišla zpráva, že musí Giro opustit kvůli covidu. Karty se zamíchaly a do růžové se oblékl Thomas (Ineos). Před druhým Rogličem držel jen dvousekundový náskok, ale v 16. etapě zastihl Slovince v jeho slabé chvilce a ve stoupání na Monte Bondone dokázal zvětšit rozestup na 29 sekund.
Roglič se ten den dokonce propadl až na třetí místo, na druhé se posunul Almeida (UAE), ale hned při následující horské zkoušce v 18. etapě se Roglič před ztrácejícího Almeidu vrátil. Při páteční posledním horském dějství se snažil na Thomase útočit, ale najel na něj pouze tři vteřinky.
Musel tedy doufat, že bude silnější než Brit v sobotní drastické časovce na Monta Lussari. A byl.
Velkolepé i srdcervoucí. Jak se Rogličovi lidé báli: Copak to máme prožívat znovu? |
Roglič se tak stal prvním slovinským vítězem Gira. Trojnásobný vládce Vuelty si připisuje čtvrté vítězství na akci Grand Tour. Zároveň se řadí mezi pětici nejstarších vítězů růžového závodu.
Důvod k oslavám mají po Slovincích také Italové. Domácí jezdci vyhráli hned čtyři etapy, v 18. etapě se Filippo Zanna radoval dokonce v dresu národního šampiona. Jeden z největších objevů letošního ročníku a vítěz 2. etapy Jonathan Milan navíc dovezl do Říma dres pro vítěze bodovací soutěže.
Modrý dres pro krále hor získal Thibaut Pinot (FDJ). Francouzský závodník, který se letos loučí s kariérou, toužil na italské Grand Tour po vítězství a dělal pro to v posledních třech týdnech, co mohl, zbyla na něj ale jen dvě druhá místa. Titul nejlepšího vrchaře mu snad bude alespoň drobnou útěchou.
Nejlepším mladým jezdcem je suverénní Almeida, který má ze třetího místa celkové klasifikace na druhého nejlepšího jezdce do 25 let téměř pětiminutový náskok.
Přeživší Vacek
Ani české barvy se v závodě neztratily. Na startu byli tři čeští závodníci Josef Černý a Jan Hirt jako pomocníci pro Remka Evenepoela a Karel Vacek jako na poslední chvíli přivolaný náhradník svého týmu Corratec.
Černý s Hirtem byli v prvním týdnu hodně vidět na čele pelotonu, kde odváděli práci pro svého lídra. Po odstoupení Evenepoela se jim uvolnily ruce a mohli přemýšlet o vlastním úspěchu, ale hned o dva dny později museli kvůli covidu rovněž odstoupit.
Vacek takřka v cíli Gira: Bojuju s chřipkou, není to nic jednoduchého |
Vacek měl po celý závod volné ruce a v 7. etapě se mu podařilo dostat do úniku. Po 218 kilometrech v sedle se mu podařilo dovézt tříčlenný únik až do cíle. V horském dojezdu na Gran Sasso nestačil pouze na Itala Baiseho. „Druhé místo je pro mě stejně cenné jako vítězství,“ prohlásil za cílem Vacek.
Během závodu zapsal také 25. místo v cíli 6. etapy a v královské 19. etapě dojel 34. V celkovém pořadí mu patří 84. příčka. Dvaadvacetiletému závodníkovi by se mohly po skvělém italském představení otevřít dveře do nejlepších světových týmů.
Covid a pády
Po celé tři týdny obcházelo pelotonem strašidlo jménem covid, který vyřadil nejen Evenepoela a Hirta s Černým, ale také Rigoberta Urana (EF), Domenico Pozzovivo (Israel-PremierTech) a bezpočet dalších.
Kvůli chladným a propršeným dnům, které pronásledovaly závodníky téměř celé dva týdny a ve kterých museli absolvovat denně kolem dvou set kilometrů, nemocných stále přibývalo. A na mokrých vozovkách nebylo těžké přimotat se k pádu. Po bolestivém karambolu se zlomenou kyčlí skončil v závodě i velký favorit Tao Geoghegan Hart (Ineos).
V součtu nedokončilo letošní Giro 51 závodníků, což je nejvíc od roku 2010. Od začátku covidové pandemie ještě nemoc žádnou Grand Tour tak zásadně neovlivnila, jako 106. ročník Gira.
Giro d’Italia - závěrečná 21. etapaŘím - Řím, 126 km 1. Cavendish (Brit./Astana Qazaqstan) 2:48:26, 2. Kirsch (Luc./Trek-Segafredo), 3. Fiorelli (It./Green Project-Bardiani CSF-Faizané), 4. Dainese (It./DSM), 5. Krieger (Něm./Alpecin-Deceuninck), 6. Stewart (Brit./Groupama-FDJ), ...100. K. Vacek (ČR/Corratec-Selle Italia) všichni stejný čas. Konečné pořadí: 1. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma) 85:29:02, 2. Thomas (Brit./Ineos Grenadiers) -14, 3. Almeida (Portug./UAE Team Emirates) -1:15, 4. Caruso (It./Bahrain Victorious) -4:40, 5. Pinot (Fr./Groupama-FDJ) -5:43, 6. Arensman (Niz./Ineos Grenadiers) -6:05, ...84. K. Vacek -3:42:40. Bodovací soutěž: 1. Milan (It./Bahrain Victorious) 217, 2. Gee (Kan./Israel-Premier Tech) 164, 3. Matthews (Austr./Jayco-AlUla) 101, ...47. K. Vacek 18. Vrchařská soutěž: 1. Pinot 237, 2. Gee 200, 3. Healy (Ir./EF Education-EasyPost) 164, ...17. K. Vacek 36. Mladí jezdci: 1. Almeida 85:30:17, 2. Arensman -4:50, 3. Leknessund (Nor./DSM) -6:16, ...26. K. Vacek -3:41:25. Týmy: 1. Bahrain Victorious 256:21:18, 2. Ineos Grenadiers -16:22, 3. Jumbo-Visma -30:40. |