V technických disciplínách už by se nemuselo rozlišovat mezi halovými a venkovními historickými maximy. Návrhy bude při srpnovém MS v Budapešti schvalovat rada Světové atletiky, jejíž členové s nimi předběžně souhlasí. Platit by pak měly od 1. listopadu letošního roku.
Více než 150 let se atletické soutěže tradičně dělí na venkovní a halové s rozdílnými délkami oválů. Pod širým nebem a pod střechou jsou různé podmínky, takže Světová atletika vede dvě sady rekordů. Výjimkou je skok o tyči, kde je uznávané jen absolutní maximum. Tato pravidla by se mohla brzy změnit.
Takzvaná „krátká dráha“ by mohla být nejen v hale, i venku by se mohly překonávat rekordy na takto dlouhém oválu. „Svět možností se otevře pro organizátory mítinků, aby pořádali oficiální soutěže na sportovištích, která mají dostupná - venku či uvnitř, s dráhou dlouhou 200 nebo 400 metrů. Tato změna umožní a aktivně podpoří možnost, aby se dvousetmetrové dráhy přesunuly z haly ven, a nabídne dostupnější možnost městům, především těm, kde je prostor nedostatkovým zbožím,“ uvedl prezident Světové atletiky Sebastian Coe.
Nadále by se měly konat v hale vrcholné atletické akce, jako jsou národní a kontinentální šampionáty nebo mistrovství světa. Atleti by však mohli plnit nominační požadavky i venku, což by bylo užitečné pro regiony s dobrými klimatickými podmínkami a bez atletických hal. Místo halových světových rekordů by měly být nově vedeny rekordy na krátké dráze. Bude jedno, jestli je atleti zaběhnou na dvousetmetrovém oválu v hale, nebo venku.
Z navrhovaného seznamu nově uznávaných světových rekordů také vyplývá, že v technických disciplínách už by měla být jen jedna rekordní hodnota. Nově by se to mělo týkat skoku do výšky a do dálky, trojskoku i vrhu koulí, kde je halovou světovou rekordmankou od roku 1977 Helena Fibingerová. Tehdy československá koulařka v Jablonci nad Nisou zapsala 22,50 metru. Venkovní světový rekord má hodnotu 22,63 a drží ho bývalá reprezentantka Sovětského svazu Natalja Lisovská.
