Roglič vyhrál úvodní etapu po spurtu do mírného kopce. Několik desítek metrů před cílem se posunul na čelo balíku, zvedl se ze sedla, rozkmital nohy.
Evenepoel byl sice hned za ním, ovšem o kousek se před něj nedostal.
Ve středečním třetím dějství si role prohodili. Tentokrát to byl pro změnu Belgičan, kdo tvořil, kdo za to vzal jako první.
Při stoupání na La Molinu zaútočil čtyři a půl kilometru před cílem a Roglič se za něj jako jediný zavěsil. Evenepoel ho poté loktem několikrát vybízel, ať vystřídá. Ale ne, Slovinec jedoucí v dresu lídra neměl důvod. Belgičan si tak únik dotáhl až do finiše, v němž Slovince tentokrát i udolal.
„Remco byl dnes supersilný,“ uznal Roglič. „Já naopak neměl takové nohy jako předtím.“
Belgický mistr světa zase jásal: „Už v minulých etapách jsem ukázal, že jsem rychlý. Teď to všechno zapadlo dohromady. Jen mě mrzí, že jsem měl na sobě dres pro nejlepšího mladíka. Zatím nemám vítěznou fotku v tom duhovém.“
Remco Evenepoel finally dropped Primoz Roglic and won stage 3 of @VoltaCatalunya atop of La Molina! #VoltaCatalunya102 https://t.co/H4ijZAuffR
Ti dva jsou v Katalánsku nejsledovanějšími muži. Evenepoel sice před startem upozorňoval, že je zde spousta dalších soupeřů, ovšem realita?
I když startují Ekvádorec Richard Carapaz, Britové Adam Yates a Geraint Thomas, Kolumbijec Egan Bernal či Australan Jai Hindley, zatím se jim vyrovnal jen Ital Giulio Ciccone, jenž oba předčil ve finiši druhé etapy, jinak se ale všechno točí pouze kolem nich.
A není se co divit.
Jejich souboje by totiž měly obstarat největší show první Grand Tour sezony – italského Gira.
Katalánsko je jediný závod, kde se před ním potkají. Jde tedy o takovou malou ochutnávku, jak by to v květnu mohlo vypadat.
Rozdělaná práce
Evenepoelovi, jezdci stáje Soudal Quick-Step, je třiadvacet. Ve sbírce má 39 profesionálních vítězství a kromě loňského titulu světového šampiona je i úřadujícím králem španělské Vuelty.
Roglič z Jumbo-Visma je o deset let starší. Dosud slavil sedmdesátkrát a pochlubit se může třeba třemi tituly z Vuelty.
Na Giru však mají oba nedokončenou práci.
Evenepoel pojede italský třítýdenní závod podruhé a bude chtít napravit předchozí účast v roce 2021, kdy sice zpočátku držel druhé místo, ve třetím týdnu však v horách vyhořel.
Ukaž se a pojedeš Giro. Jak Černý pečoval o Evenepoela a řekl si o nominaci |
„Ještě jsem nebyl po zranění zcela ve formě,“ hledal důvody ve složitém návratu po pádu z mostu při závodě Kolem Lombardie v srpnu předešlého roku.
Roglič na Giru startoval dvakrát. V roce 2016 na něm byl první a druhý v časovkách a celkově osmapadesátý. O tři roky později na něj už vyrazil s cílem uspět i v celkové klasifikaci.
Co uspět, on ji přijel vyhrát.
Tehdy byl ve skvostné formě. Na jaře opanoval UAE Tour, Tirreno i Kolem Romandie – všechny závody, v nichž startoval. Na Giru pak ovládl zahajovací časovku a následně i tu druhou v deváté etapě. V horách ale nestačil na pozdějšího vítěze Carapaze, a v patnáctém dílu navíc nabral ztrátu po pádu do svodidel.
„Je těžké říct, co bylo špatně,“ zamýšlel se. „Možná jsem byl v až moc dobré formě dlouho před ním. Také jsem měl problémy s žaludkem. Pozitivní alespoň bylo, že jsem i tak skončil na pódiu (byl třetí) a spoustu jsem se toho naučil.“
Primož Roglič vítězí ve čtvrté etapě Vuelty.
Roglič se s Evenepoelem v posledních třech sezonách potkali na šesti závodech. Zatímco na olympijských hrách v Tokiu (časovka i hromadný závod), mistrovství světa v Lovani, Giru dell’Emilia i Lombardii byl lepší Slovinec, etapové závody vyznívají pro Evenepoela.
Lepší byl loni jak Kolem Baskicka, tak především na Vueltě. Z ní Roglič po následcích pádu z cíle šestnáctého dějství odstoupil.
„Různými statistikami bych se ale moc nezaobíral,“ povídá Belgičan. „Každý závod je jiný, může se stát cokoliv. Navíc i my jsme pokaždé v jiné formě a rozpoložení.“
Baví se, forma stoupá
V tom, ve kterém se nyní nachází, jsou oba spokojení. Samozřejmě jim do úrovně, se kterou by rádi zamířili na Giro, stále něco chybí. Příprava jde ale podle plánu.
Roglič po problémech s ramenem loni v říjnu podstoupil operaci. Po ní měl dva měsíce úplného klidu a do plnohodnotného tréninku se vrátil v lednu.
Do závodů po šestiměsíční závodní pauze naskočil zkraje března na Tirrenu. A výsledek?
Lepší být nemohl.
Když klání zamířilo do kopců, nepoznal přemožitele. Triumfoval ve čtvrté, páté, šesté etapě a kromě celkové klasifikace opanoval i vrchařskou a bodovací.
„Jemu prostě nikdy nedojde,“ hlesl Portugalec Joao Almeida z UAE Emirates. „Po Tadeji Pogačarovi je nejsilnějším mužem pelotonu.“
Close sprint to start off the week!
Felt good on the bike today, ofcourse a little disappointed with the 2nd place but excited for the week ahead with #TheWolfpack!
Thanks to @iamspecialized for the amazing new bike and helmet!
Congrats @rogla https://t.co/tSVzkvJeVl
„Musím říct, že to, jak se věci nyní mají, mi dělá radost,“ chválil si Roglič. „Cyklistikou se zase bavím. To ale samozřejmě neznamená, že jsem tam, kde chci být na Giru. Stále cítím, že se po operaci ještě vracím.“
Evenepoel sezonu zahájil na argentinské Vueltě San Juan, kde skončil sedmý. Na UAE Tour pak spolu s parťáky včetně Josefa Černého vyhrál týmovou časovku a následně i celkovou klasifikaci.
„I já jsem spokojený. Mám za sebou opravdu intenzivní trénink na Tenerife. Cítím, že moje forma měsíc od měsíce stoupá,“ říká.
Zatímco Roglič před Girem už žádný závod nepojede a zamíří do vysoké nadmořské výšky, on si z ní odskočí na monumentální klasiku Lutych-Bastogne-Lutych a měl by jet i Brabantský šíp.
„Výkonnostní čísla mám dobrá, možná dokonce lepší, než jsme čekali. Teď se ještě potřebuju dostat na ideální váhu pro třítýdenní závody. Není to moc shazování, ale je to právě ten jemný detail, který udělá rozdíl, jestli budu připravený na devadesát, nebo sto procent,“ popisuje.
Pokud se oba skutečně dostanou do stoprocentní formy, Giro slibuje parádní podívanou.
