„Viděli jsme dva rozdílné světy. Jeden tým hrál s hroznou chutí, s hroznou energií a s hrozným nasazením, druhý se trápil v základních věcech, jako jsou trestné hody, jednoduché přihrávky a jednoduché kombinace,“ mračil se ústecký trenér Jan Šotnar. „Děčín je ve velké formě a my nechci říct bez formy, ale po poháru je na nás trochu deka. Ačkoli jsme sousedi v tabulce, naše momentální rozpoložení je na rozdílných pólech.“
Válečníci jsou v laufu. Po opojném pohárovém triumfu nepolevili, poprvé v sezoně nasázeli stovku. Ve vyprodaném děčínském Koloseu, kde bouřilo 1 200 diváků, zvítězili stylem start – cíl. Vedli od začátku do konce. A když soused dotahoval, zase odskočili.
Nichols, hvězda Děčína: Jsme nejhladovější tým ligy. Proč nosí malé trenky? |
„My nevěděli, jak to bude vypadat. Hlavně já z toho byl nervózní jako už dlouho ne,“ doznal děčínský trenér Tomáš Grepl. „V pondělí a úterý jsme víceméně netrénovali, jen jsme si lízali rány, škrábance, kousance a kdesi cosi. Byli jsme z poháru hrozně rozbití. Netušil jsem, kdo do zápasu nastoupí. Nakonec jediný, kdo lehl, byl Tomáš Jansa. Ostatní se zvedli, přišli a čtyřicet minut odmakali na plný céres. Skvělý zápas i výhra!“
Greplových svěřenců bylo plné hřiště. Sáhli si na první trofej v historii klubu a nadopovaní sebevědomím smetli i útočně laděného rivala. „My se chtěli vrátit k základům, ale Děčín je rozjetý. Hrát s kýmkoli jiným, fungovalo by nám to malinko víc. Energie, kterou Děčín předvádí, je neskutečná. I když se snažíte, my někdy až moc, působíte vedle nich jako leklé ryby,“ podotkl šéf ústecké lavičky Šotnar.
Čerství králové poháru to s oslavami nepřeháněli. „Snažil jsem se na to apelovat. Ale víte, jak to je, takový titul se nevyhrává každý den, byl to velký svátek. Nicméně musím říct, že všichni byli v pondělí a úterý naprosto v pořádku co se týče stavu nějaké střízlivosti,“ potěšilo trenéra Grepla. „Já jim po finále řekl, do půlnoci oslavujte, druhý den už myslete na Ústí. Dovedl bych si představit mít po takovém turnaji kohokoli jiného než Slunetu. Zase na druhou stranu oni byli rozbití taky, takže bylo to stejné pro oba týmy.“
Za Děčín se blýskl 28 body Matěj Svoboda a Grepl apeloval: „Hraje v reprezentační formě, měl by v nároďáku dostat šanci.“
Válečníci svým fanouškům pohotově vytiskli plakáty zlaté party a přichystali fotokoutek, kde se mohli zvěčnit se zlatou medailí nebo zlíbat skleněný pohár. Po derby se domácí hrdinové ocitli na palubovce haly Armexu v obležení publika, rozdávali podpisy jako celebrity, lidé se s nimi fotili a vřele je plácali po ramenou.
Děčínská fanynka se fotí s trofejí pro vítěze Českého poháru.
„Pár autogramiád už jsem zažil, ale tohle bylo speciální. Nechci však, abychom si mysleli, že jsme něco víc, než jsme. Dokázali jsme neskutečný úspěch, historicky v podstatě to nejlepší, co se tady stalo, ale pořád stojíme nohama na zemi,“ ubezpečil děčínský kapitán Tomáš Pomikálek. „Bohužel už je to za námi, i když to zlato nikdo nesmaže. Ale je před námi ještě dlouhá cesta ligou a máme před sebou cíl, který si chceme splnit.“
Už v sobotu budou Válečníci čelit mistrovskému Nymburku na jeho půdě, Ústí se chce na vítěznou stezku vrátit nedělní domácí partií s Pardubicemi.
