„Ze zkušeností z minulých let vím, že pokud se soustředím na první závody Světového poháru, které bývají v dubnu, tak mi forma vychází na duben a květen a léto už je slabší. Proto jsem teď zvolil taktiku začínat později, aby forma vrcholila na nejdůležitějším závodě,“ vysvětlil Ondra na středeční tiskové konferenci k přípravám elitního klání v české metropoli.
Světový pohár se do Česka vrátí po 14 letech, tehdy v roce 2009 v Brně jste se závodů účastnil. Jak se lezení za tu dobu změnilo?
Největší rozdíl je, že tehdy bylo daleko míň stěn, a když člověk na stěnu přišel, bylo na ní málo lidí. Dneska kamkoli přijdete, minimálně ve všední den odpoledne, tak je plno. Ale už v roce 2009 byla atmosféra fantastická, takže s momentálním zájmem o lezení to bude skvělé.
Ondra a spol. ozdobí Letnou. Praha se chystá na Světový pohár v boulderingu |
Je pro vás domácí publikum motivací?
Sice zvyšuje tlak, ale někdy mě vybičuje k lepším výkonům. Strašně rád bych si před domácí kulisou zalezl finále, na druhou stranu vím, že v boulderingu se může stát cokoli. Je celkem časté, že vítěz jednoho Světového poháru v dalším závodě ani nepostoupí do semifinále. Kvalifikační síto, kdy postupuje nejlepších dvacet, je opravdu nemilosrdné.
Navíc vaší nejoblíbenější disciplínou je lezení na obtížnost.
Ano a i kvůli tomu mám malý zádrhel. V posledních dvou letech jsem se žádných Světových pohárů v boulderingu nezúčastňoval, tudíž teď nemám žádné průběžné body, což mě dává do horší pozice pro kvalifikaci. Ti nejlepší většinou startují brzy ráno, kdy je chladněji a mají čistší chyty, není na nich magnezium a guma z lezeček. Takže už jen postup z kvalifikace do semifinále může být hodně zajímavý.
Jak se vám zamlouvá dějiště na Letné?
Myslím, že lepší reklama na náš sport nemůže být. I když jsem brněnský patriot, tak musím přiznat, že Praha je lepším místem na pořádání Světového poháru. A ještě Letná, to je nejhezčí místo v Praze. Když porovnám různé štace, kde se Světové poháry konají, tak v tak prominentním místě, a ještě k tomu v hlavním městě, si Světový pohár nevybavuju. Myslím, že to bude famózní.
Mohl jste jako největší domácí hvězda mluvit do příprav?
Podílel jsem se na designu stěny, ale důležité je, co pak postaví samotní stavěči. A to nemůže ovlivňovat nikdo.
SP v boulderingu v PrazePátek 2. června - kvalifikace Vstupenky jsou v prodeji, kvalifikace je zdarma. |
Prozradíte, jaký design jste zvolil?
Je celkem jasné dané, že stěna musí být komplexní, musí mít velký i menší převis a položenou plotnu. Naše stěna tohle všechno splňuje, spíš jsme řešili, že nebude sloužit jen na Světový pohár, ale i na spoustu dalších závodů v příštích deseti až patnácti letech, takže jsme chtěli, aby byla co nejvariabilnější a aby ani po deseti letech nebyla okoukaná.
Zvete do Prahy své kamarády, ostatní špičkové lezce ze světa?
To ani není třeba, bude to první závod Světového poháru na evropské půdě, takže všichni přijedou. Závody v Evropě jsou obecně daleko obsazovanější, je tu největší základna, i když Američané a Asiaté jsou samozřejmě taky silní.
Závody už se vám budou započítávat do olympijské kvalifikace, uzpůsobujete tomu přípravu?
V Paříži bude kombinace obtížnosti a boulderingu a trošku specifické bodování. Z toho plyne, že cesty na obtížnost budou možná trochu jiné, než se teď staví. Budou trošku konzervativnější, delší, vytrvalostnější. Proto se v posledních měsících soustředíme hlavně na to, abych měl vytrvalost na tenhle typ lezení.
A na jaký jste byl zvyklý teď?
V posledních šesti sedmi letech byly cesty spíše kratší, údernější, člověk musel mít odvahu jít do jistého rizika, což mně hodně sedí, nebojím se to napálit. A díky tomu, že já neudělám chybu a ostatní chybičky nasbírají, tak mi v posledních krocích zbude více sil. Když je cesta delší, riziko ubývá, místo toho záleží, jestli na to fyzicky máte, nebo nemáte.
Odskočíte si ještě do skal, třeba na Project Big, o jehož zdolání jste se pokoušel už loni?
Tehdy se mi to za pět týdnů těsně nepodařilo, letos na jaře bych se trasu pokusil vylézt, ještě než začne závodní sezona. Pokud se mi to podaří, určitě to bude jedna z mých nejhodnotnějších cest a jedna z nejtěžších cest na světě.
Takže se můžete naladit na boj o Paříž?
Ono se zdá, že se to se závodní sezonou bije, ale pro mě může být Project Big potvrzení, že trénink funguje.
A jak vám jde péče o desetiměsíčního syna Huga?
Mění se každým dnem, je toho hrozně moc a je to příjemné. Jsem rád, že se mi role otce a profesionálního sportovce daří skloubit dobře.
