Zatímco Johannes „ničitel nadějí ostatních“ Bö navázal na své velké glóby z let 2019, 2020 a 2021, Julia Simonová byla dosud v celkovém pořadí Světového poháru nejlépe osmá. V posledních šesti pohárových ročnících skončila postupně 67. - 23. - 8. - 13. - 12. - 1.
Král Johannes 19 vítězství!
„Hattrick na Holmenkollenu a setkání s norským králem, to je pro mě perfektní zakončení sezony,“ pronesl v neděli devětadvacetiletý Johannes Bö a bilancoval: „Byla to prostě báječná jízda. Devatenáct vítězství za sezónu je... no, docela dobré, ne? Že jich může být tolik, jsem si ani nedokázal představit. Teď si můžu sednout a dát si pár dní volna.“
Jeho čísla jsou doslova impozantní: z 23 individuálních startů v poháru a na mistrovství světa vytěžil v této sezoně 19 vítězství, tři třetí místa a pouze v zahajovacím vytrvalostním závodě v Kontiolahti skončil mimo stupně vítězů, na dvanácté příčce.
Překonal tím i vlastní rekord v podobě 16 vítězství v sezoně 2018-2019.
Se čtyřmi velkými glóby má nyní před sebou v historických tabulkách jen Oleho Einara Björndalena se šesti a Martina Fourcada se sedmi.
A co bylo v aktuální sezoně pro Johannese nejemotivnější? „Stát společně s bratrem na stupních vítězů na šampionátu v Oberhofu.“
Královna Julia Už jsem vyrovnanější
Šestadvacetiletá Julia Simonová ještě v prosinci v Hochfilzenu tvrdila, že na velký glóbus nemyslí - a teď ho má, coby první francouzská žena po dlouhých osmnácti letech.
Naposledy s ním pózovala Sandrine Baillyová v roce 2004, naopak hvězdná Marie Dorinová Habertová v roce 2016 svůj vyrovnaný souboj o titul s Gabrielou Soukalovou při pohárovém finále na Sibiři prohrála.
„Je to všechno tak bláznivé a krásné,“ svěřovala se Simonová v Oslu. „Jsem na svou sezónu opravdu hrdá. Na jejím začátku jsem si dala za cíl podávat vyrovnanější výkony než dřív. Velký glóbus je důkazem, že cíl jsem splnila.“
Glóby Ani jedna obhajoba
Paradoxní situace nastává při porovnání majitelů glóbů, ať už velkých či malých, v loňské a letošní zimě. Ani jeden totiž není v individuálních kategoriích totožný.
Loni získal velký glóbus a dva malé Quentin Fillon-Maillet a o zbylé dva malé se podělili Norové Tarjei Bö (vytrvalostní závod) a nečekaně Sivert Bakken (hromadný závod).
Letos má malé glóby za sprint a stíhačku Johannes Bö a za vytrvalostní a hromadný závod pak jeho krajan Vetle Christiansem. Přičemž ten za hromadný závod získal velkou měrou i díky tomu, že Johannes Bö kvůli covidu absentoval v Östersundu.
V ženách v minulé sezoně pozdvihla Marte Olsbuová Röiselandová velký glóbus a dva malé, z dalších dvou se radovaly Markéta Davidová (vytrvalostní závod) a Justine Braisazová (hromadný závod).
Letos má Julia Simonová velký glóbus i malý za stíhačku a hromadný závod, zatímco sprintům vládla Denise Herrmannová - Wicková a vytrvalostním závodům Lisa Vittozziová.
Loučení (s malým glóbem) Denise Herrmannové-Wickové:
První desítka Pět jiných mužů
V kategorii mužů se v top 10 konečného pořadí opakuje v porovnání s minulou sezonou jen pět jmen. Johannes Bö si polepšil na první pozici z loňského 13. místa, na němž se tehdy podepsalo, že už po hrách v Pekingu ukončil sezonu. Ještě větší skok vpřed zaznamenal letos jeho krajan Johannes Dale - z 65. na 7. místo. Zdravotní a motivační problémy naopak spojené se ztrátou formy „vystrnadily“ z top 10 Sebastiana Samuelssona i Emiliana Jacquelina.
V první desítce oproti olympijské sezoně chybějí také Simon Desthieux a Erik Lesser, kteří ukončili kariéru, a dlouhodobě nemocný Sivert Bakken.
Z první pozice sestoupil na osmou loňský šampion Quentin Fillon-Mailet.
Světový pohár v biatlonu 2022 - 2023Muži - v závorce loňské umístění: |
V kategorii žen figuruje v top 10 sedm stejných jmen jako před rokem. Chybějí pouze obhájkyně titulu Marte Olsbuová Röiselandová, která můsela vynechat úvodních osm závodů této sezony, Běloruska Dzinara Alimbekavová (její země je vyloučena) a Francouka Justine Braisazová (přerušila kariéru).
Šampionka Julia Simonová předvedla velký skok vzhůru z loňského dvanáctého místa, třetí Italka Lisa Vittozziová si po protrápené olympijské zimě polepšila dokonce z 33. místa.
Světový pohár v biatlonu 2022 - 2023Ženy - v závorce loňské umístění:‚ |
Pokaždé body Také Krčmář a Davidová
Pouze pět mužů dosáhlo na body v každém z pohárových závodů: Vetle Christiansen, Martin Ponsiluoma, Roman Rees, Fabien Claude a Michal Krčmář.
Stejnou bilancí se můře pochlubit i pět žen: Julia Simonová, Dorothea Wiererová, Anais Chevalierová-Bouchetová, Markéta Davidová a Chloe Chevalierová.
Češi Vylepšená maxima
Obě české jedničky si letos vylepšily kariérní maxima v konečném pořadí Světového poháru.
Markéta Davidová ztratila až v posledním závodě sezony (a vlastně až na jeho poslední mlhavě položce) průběžné 7. místo a skončila těsně devátá, přesto se o jednu příčku zlepšila oproti svému doposud nejlepšímu celkovému umístění z minulé sezony.
Rovněž u Michala Krčmáře platí, že konečné 13. místo je jeho nejlepší v kariéře, dosud jím bylo 17. místo ze zimy 2016 - 2017. Oproti loňsku postoupil dokonce o patnáct příček.
SP versus MS Comebeck starší Öbergové
Johannes Bö potvrdil dominanci ze Světového poháru také na světovém šampionátu v Oberhofu, odkud si vezl rekordní kolekci pěti zlatých medailí, jednoho stříbra a jednoho bronzu.
Julia Simonová tam nejúspěšnější biatlonistkou nebyla, byť ovládla stíhačku. První dámou Oberhofu se stala po impozantním letošním comebacku na nejvyšší příčky Hanna Öbergová, starší ze švédských sester, zlatá ve vytrvalostním i hromadném závodě.
Modrá čísla Mladší Öbergová podruhé
Čtyřiadvacetiletá Elvira Öbergová znovu vybojovala modré číslo pro nejlepší závodnici do 25 let, navzdory zdravotním potížím, které se s ní táhly od světového šampionátu. Před druhou - a stejně starou - Francouzkou Lou Jeanmonottovou měla v této klasifikaci náskok 171 bodů.
Mezi muži už nemohl opět získat modré číslo příliš starý Sturla Holm Lägreid a poprvé si o něj řekl třiadvacetiletý Švýcar Niklas Hartweg, celkově jedenáctý. Svoji sezonu orámoval druhými místy v úvodním a závěrečném závodě roku. O rok mladšího Itala Tommasa Giacomela přitom „vysvlékl“ z modré právě až v hromadném závodě na Holmenkollenu. Šestnáct bodů rozhodlo.
„Nikdy předtím jsem neabsolvoval takhle dlouhou sezonu s tolika závody, mé tělo na to nebylo zvyklé. Tím víc mě těší, jak jsem vše zvládl,“ říkal Hartweg.
V Oslu byli oceněni i vítězové neoficiální soutěže o stříbrný dres pro nejlepšího biatlonistu nad 33 let. V této věkové kategorii zvládli sezonu nejlépe Tarjei Bö a Denise Herrmannová - Wicková.
Pohár národů Češi málem pátí
Že v tom mužském obhájí prvenství Norové, nikdo nepochyboval už od prosince. Zato v kategorii žen sesadily Francouzky z trůnu Norky, oslabené vleklými zdravotními potížemi svých největších hvězd.
České ženy nenavázaly na loňské páté místo a skončily osmé. Muži, před rokem devátí, naopak velkou část sezony drželi pátou příčku, která by v příští sezoně znamenala možnost nasazovat šest závodníků do sprintů a vytrvalostních závodů. Závěrečný finiš Švýcarů je však odsunul na 6. místo.
Loučení hvězd A co na to Wiererová?
Rozlučkový závod sezony byl na Holmenkollenu ve znamení velkého loučení legend. Vůbec poprvé v pohárové historii se stalo, aby na stupních vítězů stály hned dvě ženy, které právě absolvovaly poslední závod kariéry. Tentokrát se to povedlo Marte Olsbuové Röiselandová (2.) a Anais Chevalierové - Bouchetové (3.), zatímco Denise Herrmannová - Wicková doběhla šestá a Tiril Eckhoffová jim jen mávala coby divák.
Stále se přitom čeká, jak se o dalším pokračování kariéry rozhodnou Dorothea Wiererová (32) a Simon Eder (40).