„Měl jsem velkou výhodu, protože jsem šel pálit první a vzal jsem hned první nadhoz, čímž jsem si to odškrtl. Brácha to měl těžší, ten to musel dát až za plot,“ líčí s úsměvem svůj počin z úvodního duelu proti Číně čtyřiadvacetiletý Vojtěch.
„Já jsem typ člověka, který si před odletem třeba třicetkrát zkontroloval, jestli u sebe má pas. Takže jak jsem odpálil homerun, přišlo mi to úplně nereálné a po minutách jsem se ujišťoval, že se to fakt stalo,“ svěřuje se o šest let starší Matěj.
Matěj Menšík dobíhá metu během prvního utkání World Baseball Classic proti Číně.
Jejich stopa na japonském turnaji ovšem zdaleka nekončí jen u zmíněných zápisů do kronik. Oba Menšíci drží v národním týmu pevnou pozici v základní sestavě, k čemuž si pomáhají navzájem. „Když máme v dugoutu (na lavičce – pozn. aut.) chviličku se vrátit k nějakým rozehrám nebo nadhozům, tak se trošku pobavíme o strategii,“ nastiňuje Matěj. „Myslím, že je výhoda mít bráchu v týmu,“ souhlasí Vojtěch. „Nevytváří na mě žádný tlak, naopak. Když mě něco trápí, je fajn, že mám někoho, s kým to můžu probrat otevřeně a bez obav.“
Bude to skvělá motivace pro mladší hráče, hodnotí baseballisté japonskou misi |
Na klubové úrovni jsou přitom paradoxně rivalové. Zatímco Matěj válí na brněnské Kraví hoře za Techniku, Vojtěch má domácí hřiště v Jundrově a nosí dres Hrochů.
Jak to u sourozeneckých dvojic bývá, sportovní cestu určil ten starší. Matěj hrál tenis, lákal jej hokej, ale nakonec dal ve dvanácti na radu otce, který měl baseball jako koníček. Poté, co jej hra chytila, se přidal i Vojtěch. „Ale jinak si myslím, že jsem v mladších letech pro bráchu moc vzorem nebyl,“ směje se Matěj. „Až jak jsme dospěli, je náš vztah pevnější a bližší.“ Vojtěch reaguje smířlivě: „Já si žádné špatné vzpomínky na bráchu nevybavuju. Naopak, skrze baseball jsem ho za vzor vždycky měl.“
Matějova klikatá cesta
Ještě jako kluk si Matěj dojednal angažmá v Technice, která byla první zastávkou i pro jeho mladšího sourozence. Jenže kvůli šestiletému rozdílu se v mládeži na stejném hřišti nepotkávali, Vojtěch pak navíc přešel do Jundrova. „Prahl jsem, abychom si zahráli spolu, tak jsem na dva roky přestoupil do Hrochů. Tím jsme si splnili společné přání,“ popisuje Matěj.
Srdce ho však nakonec přivedlo zpět na Kraví horu, k týmu, který momentálně vlaje u dna extraligy. „Sice to teď není nic moc, ale když jsem v klubu začínal, byla Technika jedna z nejlepších. A já bych strašně rád byl po tom pádu i u vzestupu,“ oznamuje s nefalšovaným zápalem.
Matěji Menšíkovi se během třetí směny proti Číně na World Baseball Classic povedl homerun.
To Vojtěch si s Hrochy stojí podstatně lépe. V minulé sezoně se klub poprvé probil až do finále, kde zle zatápěl vládcům Brna (i celého Česka) – Drakům. „Doufám, že je brzy sesadíme. Kluci z týmu nabírali zkušenosti, které snad uplatní. A maká se furt. Když chcete být nejlepší, musíte tomu dávat víc než ostatní, z čehož těžili právě Draci. Musíme pořád tlačit a jednou se to prolomí v náš prospěch,“ věří.
Bratři, kteří mají také dvě sestry, se povahou označují spíše za introverty. „Já asi potřebuju víc řádu, Vojta víc volnosti,“ srovnává starší z nich. „Řád mám v něčem rád, ale v něčem hraju na instinkt. Brácha potřebuje trochu víc klidu – asi jak je starší,“ šťouchne si mladší z dvojice.
Žádný strach a poklona od baseballového boha. Jak Češi dobyli japonská srdce |
Zatímco jejich klubové cesty se rozešly, reprezentace je na hřišti opět spojila. Pozoruhodné je, že přes zmíněný věkový odstup se v ní sešli takřka zároveň před mistrovstvím Evropy 2021. Oba přitom byli pro nesporný talent členy úspěšných mládežnických výběrů pod vedením současného kouče dospělého národního týmu Pavla Chadima.
„Měl jsem takové hlušší období. Baseball jsem miloval pořád stejně, to nikdy nepřestalo, ale neměl jsem ambice hnát se někam do reprezentačního kádru. Až když jsem od tehdejšího kouče Mika Griffina dostal nabídku se poprat o místo v týmu na mistrovství Evropy, tak jsem do toho vlaku naskočil zpátky,“ přibližuje Matěj Menšík.
„Každý kluk má svůj příběh. Nikdo není dokonalý, všichni prožíváme své krize, i když to tak zvenku nevypadá. Matěj byl nejlepším pálkařem juniorského mistrovství Evropy 2012 v Brně, což se málokterému českému hráči povedlo, ale myslím, že neměl jednoduché hledání ukotvení v životě. Pomohla mu přítelkyně i návrat ke kořenům do Techniky, kde dostal novou výzvu vrátit ji zpátky na vrchol. V Hroších měl za úkol jenom hrát, ale on je předurčen k větším úlohám,“ míní Chadim.
Proč se Češi nestydí za své Američany. Baseballisté o naturalizovaných posilách |
To Vojtěchova pouť do dospělé repre byla o poznání přímočařejší. „Na juniorském mistrovství Evropy 2017 taky v Brně hrál na druhé metě a už tehdy zaujal hodně skautů. Rozhodl se pro univerzitu North Carolina State a potom podepsal smlouvu s organizací Los Angeles Angels. Ale poznal odvrácenou tvář profi sportu – když podepsali další nováčky, tak jej nemilosrdně ukončili, protože on nepodepsal za velké peníze,“ přibližuje Chadim.
Když se pak záhy Vojtěch ocitl v mužském národním týmu, našel tam bratra po boku. „A byl jsem za to hrozně rád. To, co teď prožíváme, je zcela unikátní,“ připomíná vzestup až mezi baseballovou smetánku v Tokiu.
Dobrovolná oběť
V českém týmu plní každý zcela odlišnou roli. Zatímco Vojtěch nastupuje na klíčové defenzivní pozici spojky a v pálkařské sestavě, takzvaném lineupu, přichází na řadu jako první, Matěj střeží vnější pole a uprostřed lineupu má za úkol se starat o dalekonosné odpaly.
„Vojta přináší rychlost a entuziasmus. Málokdo vidí, jak těžké je být v pozici spojky tolik přínosný pro útok, ve dvou třetinách týmů je spojka hlavně pro defenzivní úkoly. Pro nás má navíc ještě extrémní přínos v tom, že je leadoff,“ zmiňuje Chadim označení pro prvního muže lineupu. „Když je na metě, tlačí díky své rychlosti nadhazovače do jistého diskomfortu,“ vyzdvihuje kouč.
Soustředěný Vojtěch Menšík čeká na nadhoz během druhé směny prvního kola na World Baseball Classic proti Číně.
„Matěj je silový pálkař. Každý tým potřebuje silový střed lineupu – nejen proto, aby tito hráči pokaždé odpálili daleko, ale aby se jich nadhazovači báli a spotřebovali na ně hodně náročnějších nadhozů, což jim bere sílu. Matěj je ale zároveň zklidňujícím elementem, který si nadhozy pečlivě vybírá, což je také důležité,“ snaží se Chadim odhalit ingredience baseballu.
Nebýt Kuby, komunisté by baseball sejmuli. Nejsme amatéři, tvrdí český kouč |
Hlavními součástmi toho českého jsou však mimořádná oddanost, pracovitost a vůle, které hráči investují do svého sportu vedle běžného zaměstnání. „Baseball určitě bere hodně času, ale děláme to rádi. Spíš to pak musíme vracet svým polovičkám a rodině, které musejí chápat, že jsme si vybrali právě tuto cestu,“ říká Matěj Menšík. A mladší bratr přitakává. „Největší obětí je volný čas, ale každého z nás baví ho obětovat právě baseballu. Já jsem nikdy ani neměl ambice chodit někam na večírky, to mě na rozdíl od času stráveného na hřišti nebavilo. Sami jsme si to zvolili, akorát trochu trpí právě rodina.“
Zážitky jako z právě skončeného českého vystoupení v Tokiu pak jsou pro baseballové nadšence tou nejlepší odměnou.
