Nejslavnější chvíli své sportovní kariéry prožil Fosbury 20. října 1968 ve finále výškařské soutěže na olympijských hrách v Mexiku. Svým revolučním stylem skoku zády napřed a s dopadem na ramena překonal laťku ve výšce 224 centimetrů a získal zlatou medaili v novém olympijském rekordu.
Do té doby výškaři skákali za pomoci rychlého střihnutí nohama či bokem napřed. Také Fosbury začínal s nůžkami a v 15 letech překonal 162 centimetrů. Pak ale zjistil, že výš už to asi nepůjde, a tak se pokusil styl změnit. Tehdy nejpoužívanější technika skoku zvaná stredl mu moc nešla, navíc se mu zdála zbytečně komplikovaná.
Repost from @ray_schulte
•
It is with a very heavy heart I have to release the news that longtime friend and client Dick Fosbury @dickfosbury68 passed away peacefully in his sleep early Sunday morning after a short bout with a recurrence of lymphoma.
The Track & Field legend is survived by his wife Robin Tomasi, son Erich Fosbury, and stepdaughters Stephanie Thomas-Phipps of Hailey, Idaho, and Kristin Thompson.
A”Celebration of Life” is being planned by the family and will take place within the next few months. Details will be made available shortly.
Dick will be greatly missed by friends and fans from around the world. A true legend, and friend of all!
Rest In Peace Dick ❤️
Při stredlu byl výškař nad laťkou břichem a Fosbury si uvědomil, že mnohem efektivnější bude mít těžiště níž a přejít laťku po zádech. Vymyslel také nový typ rozběhu s osmi kroky zakřivený do tvaru písmene J. Revoluční technikou se během jediného roku zlepšil na 178 centimetrů a v 18 letech už výkonem 200 centimetrů vyhrál juniorský šampionát USA.
„Výraz legenda se možná používá moc často. Dick Fosbury byl skutečnou legendou. Navždy změnil celou disciplínu technikou, která v té době vypadala bláznivě, ale díky tomu výsledku se stala běžnou,“ napsal na Twitteru někdejší světový rekordman v bězích na 200 a 400 metrů Američan Michael Johnson.
„Opustila nás jedna z největších legend. Dick Fosbury změnil skok do výšky a nepřímo i můj život,“ uvedl výškařský mistr Evropy z roku 1994 Steinar Hoen.
O pojmenování nového stylu se postaral jeden oregonský novinář, který jej označil za „Fosburyho flop“. Trenéři nejprve považovali tento styl za nebezpečný a mínili, že při něm hrozí zlomení vazu.
Fosburyho triumf v Mexiku nezaručil flopu ihned výsadní postavení. Ještě řadu let byl brán jako alternativa ke stredlu, kterým elitní výškaři dokázali stále vítězit. Postupem času ale získával flop převahu a na olympijských hrách v Moskvě v roce 1980 už ho používala naprostá většina závodníků.
Dick Fosbury na olympiádě v Mexiku 1968:
„Při flopu děláte před laťkou mnohem méně pohybů a dostáváte se přes ni naplocho, což snižuje riziko, že o ni zavadíte nějakou částí těla,“ komentoval svůj styl Fosbury, který v roce 2013 zavítal jako host na tradiční výškařský mítink v Hustopečích.
