Cipro téměř tři roky bojoval s rakovinou tlustého střeva, o jeho úmrtí informovala právě Slavia.
Poslední rozhovor s Ciprem: Dnešní Slavia se mi líbí, ale lepší fotbal jsme hráli my |
Pro ni platí Cipro za legendu, vždyť jako fotbalista za ni během devíti let odehrál přes 500 zápasů. Nastupoval v útoku, záloze, nakonec i obraně, nosíval kapitánskou pásku.
František Cipronarozen v Jihlavě 13. dubna 1947 Hráčská kariéra: Tábor, Pardubice, Zlín (tehdejší Gottwaldov), Slavia (1971 až 1980), Jílové u Prahy, Gmünd Trenérská kariéra: Brno (1988 až 1990), AEL Limassol (1990 až 1992), Blšany (1992 až 1994), Slavia (1995 až říjen 1997), Innsbruck (1997 až prosinec 1998), Slavia (červenec 1999 až listopad 2000), LASK Linec (červenec 2001 až srpen 2001), Teplice (listopad 2001 až září 2002), Plzeň (2003 až 2004), Freistadt (2004 až 2005), České Budějovice (březen 2005 až srpen 2008), Freistadt (2008 až 2009), Slavia (březen 2010 až květen 2010), České Budějovice (září 2011 až září 2012), Zwettl (září 2013 až léto 2014), České Budějovice (březen 2015 až říjen 2015) Úspěchy: titul a semifinále Poháru UEFA se Slavií (1996), vítězství v domácím poháru se Slavií (1997 trenér, 1974 hráč) |
Coby hráč s týmem vyhrál „jen“ domácí pohár v roce 1974, větší úspěchy zaznamenal coby trenér. Červenobílé vedl celkem třikrát a jeho nejzásadnějším angažmá bylo hned to první.
„Nevýslovné štěstí. Jako trenér jsem nikdy nezažil nic opojnějšího,“ popisoval před dvěma lety pro iDNES Premium své pocity z postupu Slavie do semifinále Poháru UEFA v roce 1996.
Tým, v jehož dresu zářili Karel Poborský, Radek Bejbl, Jan Suchopárek nebo Vladimír Šmicer, málem narazil v předkole na rakouský Graz, ale potom vyřadil Freiburg, Lugano, Lens i slavný AS Řím. Až francouzské Bordeaux se Zidanem, Dugarrym či Lizarazem bylo nad jeho síly.
Větší úspěch na klubové scéně český fotbal nemá.
K tomu ve stejné sezoně Slavii dovedl k mistrovskému titulu, na který čekala předlouhých 49 let. O rok později s ní triumfoval v domácím poháru, dostal také nabídku trénovat reprezentaci, ale odmítl a zamířil do rakouského Innsbrucku.
Poté se vystudovaný právník do Slavie ještě dvakrát vrátil, nejdřív v letech 1999 až 2000, pak po vyhazovu Karla Jarolíma na jaře 2010 s týmem „dokroutil“ sezonu a zároveň plnil úlohu hlavního skauta klubu.
Kromě pražského klubu trénoval v Česku ještě například brněnskou Zbrojovku, Blšany či Plzeň, třikrát nastoupil do role kouče také v Českých Budějovicích.
Právě tam vrcholovou trenérskou kariéru v říjnu 2015 definitivně uzavřel.
Užíval si penze, občas v rozhovorech zavzpomínal na největší úspěchy, novináři mu rádi volali pro expertní názory.
Pro mě ikona a spravedlivý člověk, vzpomíná Vácha, Ciprovo fotbalové dítě |
Několik sezon koučoval mužstvo krajského přeboru v Hluboké nad Vltavou, kde bydlel, pravidelně navštěvoval zápasy Slavie přímo v Edenu. V roce 2016 obdržel cenu Václava Jíry za zásluhy o rozvoj českého fotbalu.
