V padesátých letech u Wilsonova lesa trénoval čtyřnásobný mistr Československa v trojskoku František Křupala, v osmdesátých zase kladivář František Vrbka. „Byl to první člověk, který u nás hodil kladivem přes osmdesát metrů. Na stadionu držel rekord přes třicet let,“ vzpomíná Radim Jetelina, předseda žabovřeského atletického oddílu.
Současnými hvězdami místního Sokola jsou diskař Jan Marcell, který reprezentoval na olympiádě v Pekingu, a Tereza Králová, česká rekordmanka ve vzpírání a kladivářka. Z atletických disciplín slouží stadion hlavně vrhačům, do Brna se sjíždějí příznivci vrhů z celé Moravy. Dobu největší slávy má ale sportoviště za sebou, pohled na areál není příliš pěkný.
„Potřeboval by velkou finanční injekci do oprav. Naše dráha není taková, jakou doba chce. Když děti neběhají na tartanu, tak cvičit nebudou,“ tvrdí Jetelina, přestože dle jeho slov šotolinový povrch dráhy některým sportovcům vyhovuje, proti tartanu je měkčí. Na stadionu cvičí i studenti z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity či žáci ze Základní školy Sirotkova.
Atleti ale mají pocit, že se je snaží někdo ze stadionu vyštvat. Objevují se zvěsti o údajné stavbě bytů na lukrativním pozemku naproti Jurkovičovy vily. Místní politici ovšem o konci vrhačů na stadionu žádné zprávy nemají a v platném územním plánu je místo stále vedeno jako sportoviště.
Renovaci místa měla ve svém předvolebním programu dnes již bývalá starostka Žabovřesk Lucie Pokorná (Nez.). „Záměrem byla rekonstrukce, stadion je v dezolátním stavu. V plánu byla úprava sportovišť a výstavba nových beachvolejbalových kurtů nebo lezecké stěny,“ vysvětluje, co bylo na papírech, se kterými se na místě před komunálními volbami fotila.
Pokorná ale starostovské křeslo neobhájila, v novém vedení městské části má oblast sportu na starosti místostarosta Pavel Crhan (Lidovci a Starostové). S Pokornou se shoduje, že by místo mohlo ožít díky novým sportovištím. Areál byl jednou z hlavních motivací, proč do komunální politiky šel.
„Je potřeba říct, že jde o pozemky Sokola, takže jim můžeme jako městská část pouze pomoct. Ale chceme. Jsem Žabiňák a štve mě, jak to místo vypadá,“ říká. Vadí mu, že je místo po většinu času uzavřené a „nežije“.
„Pokud by se opravila tribuna k sezení, dovedu si představit, že by se na místě mohly pořádat i koncerty,“ přemýšlí Crhan. Termín nebo cenu rekonstrukce ale nedefinoval, jednání s vedením spolku jsou zatím na začátku. Oba komunální politici ovšem ve svých plánech počítají se zachováním vrhačských disciplín na stadionu.
Žabovřeské oddíly Sokola spadají pod župu Jana Máchala. A ta konkrétní plány, natož dataci oprav nalajnované nemá. Klíčovou roli hrají – jak jinak – peníze.
Koulař Jan Marcell na MS v Pekingu.
„Sám menší oddíl vedu, takže spolupráci s radnicí bych se určitě nebránil,“ sdělil starosta župy Radek Bukovský s tím, že podle jeho informací se v Sokolu o žádném omezování či rušení tamních oddílů neuvažuje. Místostarosta Crhan působí jako funkcionář ve fotbalovém klubu FC Svratka Brno, takže do problematiky vidí. Sokolu by chtěl pomoct zejména v zajištění financí, ať už od města, nebo z dotačních programů. „Důležité je, aby děti sportovaly. Nám se jich do fotbalu po dvou letech covidu zhruba osm procent nevrátilo. Některé jsou zase viditelně obtloustlé,“ zdůrazňuje negativní dopady pandemie.
Crhan konstatuje, že by zrekonstruovaný stadion mohla využívat i Svratka. Pro fotbalisty ve věku osm až jedenáct let už teď objednává atletického trenéra.
