Světový pohár akrobatických lyžařů v Les Deux Alpes? Zrušeno.
Paralelní závody v Lech/Zürs znemožnil nedostatek sněhu. Světový pohár v alpském lyžování tak začal s téměř měsíčním zpožděním. A to jen díky zásobníkům na sníh, které si v Levi postavili.
Problémy se sněhem poznamenaly i úvodní podnik Světového poháru v běhu na lyžích v Lillehammeru, kde musel být zrušen skiatlon na 2×15 kilometrů.
I úvodní závody biatlonového IBU Cupu v Sjusjoenu byly kvůli špatným sněhovým podmínkám zrušeny.
To nejsou zprávy za posledních deset let, všechny jsou do měsíce staré. Málokterý zimní Světový pohár začal skutečně v termínu, ve kterém měl. Biatlonisté ho rozjedou v úterý v Kontiolahti, kde je sněhu dostatek a vlastně mají štěstí.
Přitom i oni se v přípravě potýkali s problémy.
Ti čeští se na začátku listopadu vydali na sever v naději, že finální přípravu absolvují ve skvělých sněhových podmínkách na běžkách, a ne na těch kolečkových.
Jenže i v daleké Skandinávii byl sníh nedostatkovou komoditou.
„Kam ten sníh odešel?“ ptala se skrz sociální sítě Markéta Davidová.
Oficiální stránka českého biatlonu pak přidala na sociální sítě fotku paní Jechové z komedie Kulový blesk s hláškou: „Máte sníh? A mohla bych ho vidět?“
Poslední dny sportovního ředitele Ondřeje Rybáře vypadaly asi takto: pic.twitter.com/JOyBa7YpIM
— Český biatlon (@ceskybiatlon) November 9, 2022
Původně měli biatlonisté odcestovat do Sjusjoenu, jenže tam žádný sníh nebyl. Náhradní variantu tak našli v norském Trysilu, kde byl ale jen 2,5kilometrový okruh s půlmetrovou vrstvou.
A v okolí? Nic, pusto, prázdno.
„Dá se říct, že tu pořád prší. A sníh ubývá. Máme strach, aby vydržel. Zatím to ještě pořád jde a tréninky pokračují podle plánu,“ hlásil pro stránky českého biatlonu z Norska asistent trenéra žen Jiří Holubec.
Servisní tým kvůli lepším podmínkám raději odjel testovat do Beitostolenu.
„Párkrát jsme museli změnit místo pro soustředění, nejeli jsme třeba na Dachstein a místo toho jsme vyrazili do tunelu, poslední přípravu jsme pro změnu měli v jiné části Norska,“ líčila Markéta Davidová. „Tréninky jsme nakonec udělali, jak jsme měli, jen na jiném místě. I když samozřejmě bychom byli radši, kdybychom mohli kroužit po 10kilometrovém okruhu, a ne po tříkilometrovém. Asi si musíme zvyknout.“
Podobně to vidí i Michal Krčmář, nejstarší člen současné biatlonové reprezentace, který už za ty roky má s čím porovnávat.
„Nejsem expert na tohle odvětví, jen se snažím planetě neškodit a být k ní ohleduplný. Ale můj subjektivní dojem je, že ty poslední roky jsou i na severu slabší, než když jsem v juniorech vyrůstal a kdy byly zimy tuhé a krásné,“ uznává.
Bez Rusů až do konce války. Vyhladovte je, zaslechli proto biatlonisté |
Kolečkové lyže? Nebo sezona do dubna?
Celý lyžařský svět se tak potýká se stejným problémem.
A to ne poprvé, v posledních letech je to vlastně spíš klasika. Vždyť závody v opravdu zimních kulisách začínají být víc raritou než pravidlem.
„Je to celosvětový problém,“ uznává i viceprezident světového biatlonu Jiří Hamza. „Všichni organizátoři se snaží dělat sněhová depa, ale i to v kombinaci s energiemi začíná být těžko zvladatelné.“
Zatímco výroba sněhu v minulých letech stála třeba novoměstské organizátory mezi 3,5 až 4,5 miliony, teď to klidně může být milionů patnáct.
I proto asi začínají z mnoha stran padat různé návrhy na to, jak s biatlonem a dalšími zimními sporty dál naložit.
Andre Idland je šéfem slavných závodů na kolečkových lyžích – Blink festivalu. Podle něj by se možná mělo začít uvažovat o propojení klasických lyží právě s těmi kolečkovými.
Dlouhý seznam českých biatlonových změn. Výsledky půjdou nahoru, věří Hamza |
„Všichni vidí, že jsou zimy stále kratší a nebude jednoduché udržet tříměsíční sezonu. Možná bychom se měli začít bavit o něčem netradičním – o propojení kolečkových lyží s těmi klasickými, o prolínání sezon,“ navrhuje.
To si ale mnozí závodníci nedovedou představit.
Třeba Johannes Thingnes Bö měl co dělat, aby se udržel, když to slyšel.
„Nejhloupější návrh, co jsem slyšel. Vždyť to jsou dvě různé věci, ve kterých jsou dobří úplně jiní závodníci. To je, jako kdybyste najednou měli začít dělat sprint i dálkové běhy na lyžích současně,“ kroutil hlavou.
Podobně to pochopitelně vidí i jeho brácha Tarjei, podle kterého k něčemu podobnému nikdy nesmí dojít.
„Už skokani na lyžích skáčou na umělé hmotě, přitom je to zimní sport. Fotbalové mistrovství světa se hraje v zimě, snad biatlon neskončí nakonec jako letní sport,“ zadoufal.
Snad jen Vetle Sjastad Christiansen se Idlandova návrhu chytil.
„Nemyslím, že je to špatný nápad. Všichni vidí, že opravdu bílých zim je méně a méně, něco se s tím bude muset dělat,“ řekl.
Podle Hamzy už se vedení IBU baví o tom, jak ještě více využít letní měsíce.
On sám je propagátor letního biatlonu, rád by v tomhle období viděl více závodů, byť zároveň chápe, že mnohým závodníkům se do toho nechce, jelikož by museli úplně změnit přípravu.
Už nejsi juniorka, tak dostaneš dárek. Voborníková se sžívala s novou pažbou |
„Ale biatlon nikdy nebude letním sportem, budoucnost v létě určitě není. Jsem vystudovaný geograf a osobně si myslím, že to jsou určité cykly ve vývoji zeměkoule. Nepodceňuju to, nechci nikoho shazovat, ale používal bych zdravý rozum,“ říká.
Další z variant, která přichází z norského svazu, je pak prodloužení sezony do dubna.
S tím by neměla problém ani norská reprezentantka Karolina Knottenová.
„Než abychom jezdili na kolečkových lyžích, to radši budu jezdit na rozbředlém sněhu v dubnu,“ řekla.
Ani v tomhle ale zatím velkou podporu dalších federací a závodníků nemá.
„Ani pro mě to není varianta. Do půlky dubna sice třeba sníh je, ale od půlky března už jsou fakt teplé dny, i když třeba pořád kolem nuly, ale chybí srážky, a jsou to spíš jarní břečky,“ říká Michal Krčmář.
Moc jiných variant každopádně v úvahu nepřipadá.
Jaká bude budoucnost biatlonu a spol.?