Na začátku byl hec během jednoho letního závodního víkendu. Nevinné společenské klábosení, řeklo by se. „Seděly jsme v Hořicích, dívaly jsme se kolem sebe a přišlo nám, že v každém týmu jsou nějaké dohady. My jsme v pohodě, všechno si mezi sebou řekneme, doplňujeme se. Řekly jsme si: tak si založíme vlastní tým, ne? Jdeme do toho,“ popsala zrod raritního spolčení jedna z jeho členek Lenka Fojtová.
Dvě pilotky a čtyři spolupracovnice tak daly dohromady Wonder Women Racing Team, který bude mít o víkendu na brněnské trati premiéru. Vidět byly dámy na motorce už na přelomu srpna a září při závodech v Dymokurech, tam ale ještě chyběla závodní jednička týmu Veronika Hankocyová. V Brně už po doléčení zlomeniny ruky bude připravena.
„Nevaříme z vody. Verča (Hankocyová) je dlouholetá závodnice, s mechaničkou Lenkou Pospíšilovou jsou sehrané. I my ostatní se známe z motorismu. Nebylo těžké se dát dohromady. Oznámily jsme to a už se jelo,“ líčí Fojtová. Proč ale tým pojmenovaný po komiksové superhrdince, vlastně vznikl? „Je to něco jiného. Napadne vás nějaký jiný ženský tým na motorkách? Ne? Nás taky ne,“ směje se jedna ze zakladatelek.
V Brně pojedou závodnice týmu – vedle Hankocyové tvoří jezdecký pár ještě Kristýna Jakesch – na nových motorkách Aprilia RS660 mimo pořadí. Závod i díky tomu pojímají jako velký test toho, co dovedou nejen na trati, ale i mimo ni.
Velká cena Bohumila StašiBrno Na Masarykově okruhu půjde o víkendu o celková prvenství v mistrovství republiky na přírodních okruzích stejně jako v mezinárodním šampionátu Alpe Adria. Piloti vyrazí do celkem do 14 závodů. Dramatický je například vývoj ve třídě Superbike, kde mají vedoucí závodníci David Hanzalík a Tomáš Borovka shodně po 99 bodech. Napínavá je situace i ve třídě 125 GP, kde bude po zlomenině ruky absentovat dosavadní lídr Patrik Kolář, čímž se naskýtá šance pro druhého v pořadí Oldřicha Podlipného. Pro fanoušky se otevírají přírodní tribuna C a sedadlové tribuny v prostoru startu a cíle, po celý víkend bude přístupný paddock. V rámci doprovodného programu se na malé dráze Masarykova okruhu koná minibikový šampionát Minimotocup. |
„Zazávodím si, i když nebudu vyhlašovaná. Lucernu na konci startovního pole vozit nemíním,“ chystá se bojovat Hankocyová, ostřílená z drsných závodů na přírodních tratích na britských ostrovech. Ty, v čele se slavným podnikem Isle of Man TT nebo irským závodem Ulster Grand Prix, by měly být vrcholem její příští sezony.
Na motorce ji poznáte podle vlajících vlasů za přilbou, jinak si však brněnská rodačka zakládá na tom, že se dokáže měřit s muži. „Je potřeba mít dravost. Ne nadarmo se říká, že k závodění je potřeba mít koule. My se tomu smějeme, že koule sice nemáme dole, ale máme je výš, na hrudníku,“ vypráví.
„Ano, setkáte se s tím, že holka souboj v zatáčce nevydrží a raději se stáhne. Co si budeme povídat, ‚poslat to tam‘ je častokrát hodně těžké, je to nebezpečné. Já to tak ale nemám, a taková Anna Carrasco (Španělska se smlouvou v seriálu Moto3) taky ne,“ přemítá Hankocyová.
Dřív tvořila tým s předchozím přítelem, také závodníkem. Odtud se přesunula do dívčí party. „Nemáme tým prioritně proto, abychom to natíraly chlapům. I když ve finále nám udělá radost, když jsme v něčem lepší. Hlavně chceme ukázat, že i holky samotné můžou v prostředí motorek fungovat, a povzbudit děvčata, která by to chtěla zkusit,“ vysvětluje závodnice, známá též jako reportérka z televizních motoristických pořadů.
Pojetí ženského týmu se od mužského liší víc mimo trat než na ní. Čtveřice žen, které Hankocyovou a Jakesch podporují, sice má rozdělené role, ale zakládá si na tom, že jedna dokáže zastoupit práci druhé.
Kromě specializované mechaničky, které se ostatní povinnosti tolik netýkají, musí zbývající tři dámy umět jak uvařit kávu v paddocku, tak dotankovat motorku a nasadit „nahříváky“ na pneumatiky, v nichž před tím změří tlak.
„Třeba mechanička Lenka už má dcerku, takže možná nebude moct absolvovat všechny závody. Kolegyně novinářka může taky mít jiné povinnosti. I proto tam musí být mezi námi univerzalita a souhra. Dočistit motorku, nachystat airbag, zanést do sešitu počasí na trati… je toho dost,“ počítá Fojtová, vedená na webu týmu jako umbrella girl, tedy dívka se slunečníkem na startovním roštu.
Přestože tým absolvuje premiéru na uzavřeném automotodromu, zaměření vidí hlavně v road racingu, tedy závodění na přírodních okruzích. V Česku to představuje vedle závodu v Dymokurech třeba 300 zatáček Gustava Havla v Hořicích.
Hlavně jsou tu však zahraniční závody. „Mám tři stříbrné trofeje z Isle of Man, umístění v top ten na UIster Grand Prix nebo třetí místo v celkovém pořadí mistrovství Irska ve třídě Supertwin. Na ostrovech mám velkou fanouškovskou základnu; když si tam pustím televizi, můžu se tam vidět. BBC s námi ženami natočila dokument Queens of the road. To se u nás vlastně neví,“ říká pilotka.
Jejím cílem pro příští sezonu není obsadit některý z dlouhodobých seriálů, ale vybírat si závody, které jí nejvíc vyhovují. Také Kristýna Jakesch se věnuje především road racingu.
Hankocyová přiznává, že složení týmu jí pomáhá i proto, že nemá v oblibě obcházení sponzorů. „Prodávat se“ jí není vlastní, raději se pere na okruzích.
S tím, že její tým bude sponzory oslovovat s důrazem na to, že je složený výhradně z žen, počítá. „Na tom, že se budeme fotit nahé na motorkách, to rozhodně stavět nebudeme. Ani nejsme banda feministek, nehrajeme si na boj za rovnoprávnost mužů a žen. Chceme na to jít poctivě a zodpovědně. A když mě oslovil sponzor, jestli bych mu nemohla poskytnout fotku do kalendáře, aby měl vedle chlapů u kamionů z Dakaru taky ženu, tak mám radost,“ říká.
Tým do budoucna rozšiřovat neplánuje, snad až sama ukončí kariéru a začne se věnovat mladším závodnicím. „Do té doby ne. Myslím si, že takhle je naše slepičárna dostatečně velká,“ rozesměje se Hankocyová, obsazující vedle třídy Supertwin také třídu Supersport.