Oficiálně prezentují ruské úřady zastavení zahraničních soustředění jako opatření k posílení sportovní a ekonomické suverenity Ruska.
Reakce sportu na válku na Ukrajině |
„Naše země má potřebné zdroje na pořádání tréninkových akcí pro národní týmy na svém území,“ uvedl ministr sportu Oleg Matycin podle agentury TASS.
Ruští sportovní funkcionáři zároveň poukazují i na v současnosti extrémně drahé letenky z Ruska, což pochopitelně v duchu své propagandy odůvodňují „zcela neopodstatněnými západními sankcemi“.
Pozorovatelé nicméně zároveň soudí, že skrytým motivem k ukončení zahraničních kempů je obava, že by z nich přední ruští sportovci emigrovali, aby se tak vyhnuli mobilizaci.
Povolávají všechny, ke kterým se dostanou. KHL se klepe před mobilizací |
Do tohoto kontextu zapadá i prohlášení prezidenta Ruského olympijského výboru Stanislava Pozdňakova na zasedání v Moskvě: „Pro ruské sportovce by mělo být ctí bojovat ve speciální vojenské operaci na Ukrajině. Měli by považovat takovou službu vlasti za svoji čestnou povinnost.“
Omezení výjezdů do zahraničí se zatím nemá týkat ruských fotbalistů. „Naše aktivity dokážeme totiž financovat z vlastních a nikoliv státních zdrojů,“ konstatoval generální sekretář Ruské fotbalové unie Maxim Mitrofanov pro TASS.
Otázkou je, kdo s Rusy bude chtít hrát.
Minulý týden vydřel národní tým venkovní výhru 2:1 v přátelském zápase s Kyrgyzstánem v Biškeku.
Bishkek hosts campaign in support of Russian football team
https://t.co/9gfLmmrmj1 https://t.co/jVOHtfBFCF
Dalšími soupeři mají být v listopadu nejprve Írán a pak Bosna a Hercegovina.
Plány na zápas v Bosně se však setkaly s prudce odmítavou reakcí některých hvězdných hráčů bosenského týmu.
Lyžaři hovořili o návratu Rusů
Z pohledu mezinárodní sportovní scény minulý pátek (tedy už po vyhlášení ruské mobilizace, která eskalovala Putinovu válku) mnohé šokovalo prohlášení Michela Viona, francouzského generálního tajemníka Mezinárodní lyžařské federace FIS.
V rozhovoru pro německý deník Bild se nechal slyšet, že ruští i běloruští sportovci by se už v prosinci mohli vrátit do soutěží FIS.
„Může se to uskutečnit docela rychle,“ podotkl Vion. „Pak bychom je mohli vidět - ovšem bez státní vlajky a hymny - i na mistrovství světa.“
#Skinordique La réintégration des Russes « pourrait être rapide », assure Michel Vion, secrétaire général de la FIS.
https://t.co/dMpvOMsg9C
FIS https://t.co/H3HvpTUA7P
Poté, co schytal ostrou kritiku na sociálních sítích i od předních lyžařů z jiných zemí, se hájil, že jeho slova byla špatně pochopena.
Odvolával se na předchozí signály z Mezinárodního olympijského výboru, jenž podle svého vyjádření „pracuje na způsobu, jak dostat ruské a běloruské sportovce co nejdříve zpět do soutěží“.
Takovou rétoriku vyznával v průběhu září i prezident MOV Thomas Bach, jenž se v minulosti ve velmi přátelském duchu opakovaně scházel také s prezidentem Vladimirem Putinem.
Po oznámeních o „částečné“ ruské mobilizaci a o nezákonném pseudoreferendu ohledně připojení okupovaných ukrajinských území k Rusku Bach v rétorice o návratu ruských sportovců poněkud polevil, přesto nadále propagoval svoji vizi přivést je co nejdříve na scénu mezinárodních soutěží, a ukázat tak světu, jak lze soupeřit v míru.
„V době, kdy lidstvo čelí tolika existenčním krizím současně, je naše mírové a solidární poslání důležitější než kdy jindy,“ konstatoval Bach. „Olympijské hry nemohou zabránit válkám a konfliktům. Nemohou řešit všechny politické a sociální problémy našeho světa. Mohou však být příkladem pro svět jako akce, kde všichni respektují stejná pravidla a jeden druhého. Vytváří se nový světový řád. Společně se všemi lidmi dobré vůle chceme skromně přispět k míru tím, že sjednotíme celý svět v mírové soutěži.“
Olympijský výbor zvažuje návrat ruských a běloruských sportovců do soutěží |
Nevysvětlil už, co myslí tímto novým světovým řádem. Každopádně je zarážející, že zmíněná slova pronesl v době, kdy v důsledku ruské agrese na Ukrajinu zahynulo podle OSN nejméně 5800 civilistů (přičemž skutečný počet je podle analytiků OSN nejspíš mnohem vyšší), kdy je velká část Ukrajiny ruskými vojsky rozbombardována a zničena, kdy ruští sportovci opakovaně vystupovali s písmeny Z na podporu války a kdy nejvyšší ruští představitelé stupňují výhrůžnou jadernou rétoriku, o čemž svědčí poslední vyjádření exprezidenta Dmitrije Medveděva.
Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach (vlevo) a ruský prezident Vladimir Putin sledují zahajovací ceremoniál Evropských her 2015 v Baku.
„Musím to znovu připomenout - pro ty hluché uši, které slyší jen samy sebe,“ napsal v pondělí Medveděv na portál Telegram. „Rusko má právo použít jaderné zbraně, pokud agrese konvenčními zbraněmi ohrožuje samotnou existenci našeho státu. Ruský prezident to nedávno dal výslovně najevo. Jestliže ohrožení Ruska překročí stanovenou hranici nebezpečí, budeme reagovat jadernými zbraněmi. Uděláme to, aniž bychom se kohokoli ptali na souhlas, bez velkých konzultací. A to rozhodně není blufování.“
Máme právo použít jaderné zbraně, tvrdí Medveděv. NATO podle něj nezasáhne |
Budou truchry s Čínou, Indií i Běloruskem?
Drtivá většina mezinárodních sportovních federací za této situace zachovává pravidlo vyloučení ruských a běloruských sportovců právě za neoprávněnou invazi na Ukrajinu. Nejnověji do tohoto seznamu přibyla i asociace judistická.
Dokud bude válka, Rusové se nevrátí. Hamza o budoucnosti i letním biatlonu |
Jiří Hamza, místopředseda biatlonové IBU, k postoji jejich unie podotkl: „Od začátku jsme se k válce na Ukrajině postavili tvrdě, na rozdíl od MOV, jehož postoj mi přijde měkký, takový bezpohlavní - ve stylu hlavně abychom nikoho nenaštvali. Rozumím tomu, že jsou sportovci poškození, ani mně to nedělá radost, ale Ukrajinců se taky nikdo neptal, jestli s tím souhlasí, když jim tam házeli bomby. Tady není o čem diskutovat.“
Coby neutrální sportovci bez vlajky mohou Rusové nadále soutěžit například v cyklistice nebo tenisu, řada ruských a běloruských tenistek má proto v říjnu startovat i na turnaji WTA Tour v Ostravě. Jejich vstup do Česka na rozdíl od ruských hokejistů na soupiskách týmů NHL zatím nikdo zásadně nerozporuje.
Ruské tenistky s platnými schengenskými vízy mohou hrát v Ostravě |
Šéf ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňakov, jenž je paradoxně rovněž vedoucím komise pro kulturu a vzdělávání při Asociaci národních olympijských výborů (ANOC), je přesvědčen, že ruští sportovci nebudou chybět na olympijských hrách 2024 v Paříži.
Prezident Putin nicméně zároveň doporučil, ať takzvaná Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS) vytvoří „sdružení sportovních organizací, které uspořádá významné mezinárodní sportovní akce“ pod svou záštitou.
Organizaci ŠOS kromě Ruska tvoří Čína, Indie, Pákistán a středoasijské bývalé sovětské státy Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán. Chystá se k ní připojit také Írán a pozorovateli jsou dále Bělorusko, Afghánistán a Mongolsko.
„Navrhujeme uspořádání všesportovních sportovních soutěží v rámci ŠOS: letních v roce 2024 a zimních v roce 2026,“ oznámil běloruský prezident Alexander Lukašenko.
Jinými slovy: navrhuje uspořádání trucolympiád.
„Přizvali bychom i země sdružení BRICS (to tvoří kromě Ruska, Číny a Indie také Brazílie a Jihoafrická republika) a další spřátelené národy,“ nastínil plány Lukašenko.
Jeho fotbalisté zatím shánějí soupeře alespoň pro přátelské zápasy. Na jaře jim vyšla vstříc jen Indie. I její premiér Naréndra Módí nyní na summitu ŠOS zpochybnil další pokračování invaze na Ukrajinu, přestože Indie a Rusko zůstávají významnými obchodními partnery.
