Rok Remca Evenepoela.
„Vyhrál jsem letos, co se dalo. Je fakt neskutečné, co jsem v této sezoně dokázal,“ kroutil v neděli nevěřícně hlavou na druhé polovině zeměkoule.
Zrovna na něj totiž navlékli duhový dres mistra světa, čímž svou sbírku zkompletoval.
Sestavovat své mistrovské dílo začal na jaře, když triumfoval na belgické klasice Lutych-Bastogne-Lutych. Pokračoval před dvěma týdny triumfem na Vueltě a v australském Wollongongu svou misi dokončil.
Sezona snů pokračuje. Evenepoel je po dominantním výkonu mistrem světa |
„Remco Evenepoel, monstrum,“ ocenila ho švýcarská televize.
„Byl dneska vážně neporazitelný,“ uznal i francouzský kouč Thomas Voeckler. Že měl proti sobě taková esa jako Wout van Aert, Tadej Pogačar nebo Julian Alaphilippe? S tím si hlavu nedělal, když se 70 kilometrů před cílem díky útokům agilních Francouzů prodral do rozhodujícího úniku šampionátu.
Ukázal, jak skvěle i v tak mladém věku dokáže číst závod. Jak umí vystihnout moment, kdy být vpředu. A jak dokáže šetřit síly, když to zrovna potřebuje.
Ve vedoucí skupině totiž nešlápl navíc, těžil z práce svých týmových kolegů. A když všichni čekali, že za to vezme ve stoupání, on je překvapil ve sjezdu.
Tři Francouzi se pak za ním střídali, ale Evenepoela už nedojeli.
Chvíli se ho držel jen Alexej Lucenko, než se Belgičan zbavil i jeho a 25 kilometrů před cílem se vydal na sólojízdu.
Že jsem to bez Rogliče měl snazší? Nesmysl! Evenepoel přemýšlí, co dál |
Risk? V jeho případě nikoliv.
Vždyť po podobném kousku už vyhrál ve své kariéře spoustu závodů.
„Cítil jsem, že jsem silnější než Alexej, proto jsem nechtěl s útokem moc dlouho čekat. Na posledním stoupání už jsem pak skoro necítil nohy, ale potřeboval jsem ho jen vyjet. Pak už to bylo po rovině, tak to šlo,“ líčil.
Pozoruhodné je, že svým věkem Evenepoel stále spadá i do kategorie do 23 let, kterou ale z juniorů rovnou přeskočil, šíleně by ji převyšoval.
Co vlastně belgický démon v neděli dokázal? Stačí jeho triumf zasadit do historického kontextu.
Jen tři cyklisté v historii dokázali jeho trojkombinaci napodobit.
V roce 1927 Alfredo Binda.
V roce 1971 Eddy Merckx.
V roce 1980 Bernard Hinault.
Jedno velké jméno vedle druhého.
A teď Evenepoel. Jako nejmladší ze všech - ve věku 22 let a 243 dní.
Dokázal to ještě o 117 dní dřív než bájný Merckx, se kterým je tak často srovnáván a který ho se synem Axelem sledoval doma v Belgii u televize.
„Hlavou i rameny všechny převyšoval. Axel si byl už 50 kilometrů před cílem jistý, že vyhraje. Mně to trvalo trochu déle, ale když setřásl Lucenka, taky jsem to pochopil. Vyhrál ten nejlepší,“ uznala na dálku legenda s přezdívkou Kanibal.
Evenepoel taky zvítězil popatnácté v této sezoně, čímž překonal i Tadeje Pogačara.
Ani žádný sprinter nemá letos víc triumfů.
Mistrem světa se tak stal skutečně člověk, který měl nejlepší sezonu a který od začátku do konce bavil fanoušky. Přitom to v silniční cyklistice rozhodně není samozřejmost.
„O to víc si triumfu cením, dneska to bude velká party. Postel asi neuvidím,“ smál se.
Oslavu si zaslouží.